name | autoweek.cz

Evropští výrobci nákladních vozidel opustí naftu

Evropští výrobci nákladních vozidel opustí naftu

16.12.2020 | Vladimír Rybecký | Doprava

Sedm hlavních výrobců nákladních vozidel v Evropě se v bezprecedentním vědecky podloženém prohlášení zavázalo do roku 2040 zastavit prodej vozidel na fosilní paliva na základě přelomové studie prokazující, že v příštích letech by při pohonu těžké silniční dopravy měl hrát hlavní roli vodík.
Aby bylo možné realizovat plán uhlíkové neutrality do roku 2050, spojili se generální ředitelé evropských výrobců nákladních vozidel pod záštitou Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) s předními vědci z Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu (PIK). Společnosti CNH (Iveco), Daimler, DAF, Ford, MAN, Scania a Volvo s PIK podepsaly společné prohlášení v němž se zavazují k postupnému vyřazení fosilních paliv z pohonu svých vozidel do roku 2040. Tento cíl ale bude možné dosáhnout jen za předpokladu vybudování potřebné infrastruktury pro nabíjení resp. tankování vodíku a současného vytvoření patřičného politického rámce, včetně komplexních cen za emise CO2, které povedou k této proměně.
 
„Uhlíková neutralita nejpozději do roku 2050 znamená, že do roku 2040 musí být všechna prodaná nová nákladní vozidla bez fosilních paliv. A toto je závazek, který průmysl nákladních vozidel poprvé přijímá,“ uvádí zpráva.
 
Generální ředitel společnosti Scania a předseda Rady pro užitková vozidla ACEA Henrik Henriksson (na fotografii vlevo) k tomu uvedl: „Má-li si silniční nákladní doprava udržet svoji roli ve službě společnosti, musíme co nejdříve opustit fosilní paliva. Nejenže jsme přesvědčeni, že je to nutné, ale víme, že je to možné, a jsme připraveni to uskutečnit. Ale nemůžeme to udělat sami. Potřebujeme aby zákonodárci a další zúčastněné strany s námi spojili síly.“
 
Ambiciózní prohlášení výrobců nákladních vozidel je v souladu s tím, co navrhla Evropská komise ve své strategii udržitelné mobility, jejímž cílem je do roku 2030 dostat na silnice 80 000 nákladních vozidel s nulovými emisemi a do roku 2050 zajistit, že všechna nově prodávaná vozidla budou bezemisní.
 
„Spolehlivá a účinná vozidla s nulovými emisemi se již začínají dostávat na trh, ale v příštích několika letech budeme muset rychle zvýšit jejich počet a dojezd. Bude to vyžadovat změnu paradigmatu a co nejrychlejší odklon od fosilních paliv jako hlavního zdroje energie. Vozidla s nulovými emisemi se ovšem neprosadí dokud nafta zůstane levnější,“ uvádí se v prohlášení.
 
„Věda nám ukazuje, že pokud chceme předejít překročení nebezpečného bodu zvratu v systému Země, musíme už dnes jednat kombinováním všech dostupných řešení k rychlému přechodu na uhlíkovou neutralitu. Vozidla s nulovými emisemi nejen sníží emise CO2, ale také dále zlepší úroveň kvality ovzduší, což je faktor zásadního významu pro lidské zdraví. Byl učiněn první krok ve spolupráci ACEA/PIK a průmysl s vědou začínají spolupracovat ve strategickém partnerství na urychlení přechodu na základě vědeckých informací,“ řekl Johan Rockström z PIK (na fotografii vpravo).
 
Autoři identifikovali 22 technologických a netechnologických překážek, včetně váhání spotřebitelů nad použitím nové techniky, ale dodali, že „žádnou z těchto překážek nelze považovat za překážku jejich úspěšné komercializace.“
 
Jednou z hlavních překážek je v současné době je nedostatečná síť pro doplňování paliva, tedy omezení, které postihuje také elektricky poháněná vozidla. Komise EU a vlády členských států byly proto vyzvány, aby zajistily financování budování potřebné infrastruktury tam, kde je to nejvíce zapotřebí. „Je třeba výrazně rozšířit infrastrukturu pro doplňování vodíku a synchronizovat ji s prodejem nákladních vozidel s palivovými články,“ uvádí studie.
 
Podle studie může v urychlení použití vozidel s akumulátory a palivovými články hrát důležitou roli partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž vodík v tom bude hrát významnou roli. Kamiony na vodíkový pohon s palivovými články (FCH) se mohou stát nákladově konkurenceschopnými do roku 2027 pokud cena vodíku klesne na 6 eur/kg. Náklady na vodík by měly klesat s rostoucím objemem dodávek, protože se připravuje výstavba více elektrolyzérů. Zásadní součástí debaty bude také jaký druh vodíku se bude používat k tankování vozidel, protože při výrobě „šedého“ i „modrého“ vodíku se používá fosilní zemní plyn.
 
„Jsme přesvědčeni, že těžká nákladní vozidla FCH mohou v logistickém průmyslu sloužit jako průkopník vodíkových aplikací tím, že předvedou environmentální a obchodní výhody v Evropě,“ uvádí prohlášení výrobců nákladních vozidel. Studie připouští, že vzhledem k současné situaci v tomto odvětví bude nákup vozidel FCH muset zahrnovat počáteční nákupní prémii ve výši přibližně 20 % ve srovnání se srovnatelnými vozidly na naftu.
 
Data ukazují, že v základním scénáři, kde náklady a výroba vozidel probíhají pozitivně, by vozidla s palivovými články mohla do roku 2030 zaujmout 17 % objemu prodeje nových nákladních aut, což by vedlo k dosažení referenční hodnoty Evropské komise, kterou je 80 000 vozidel. O využití akumulátorů a jejich kapacitě pro těžkou dálkovou dopravu ovšem panují pochybnosti, i když jejich použití v městském provozu a využití trolejového vedení na dálnicích přináší slibné výsledky.
 
Nevládní organizace Transport & Environment příslib výrobců kamionů uvítala, ale varuje, že „nesmí být používán jako trojský kůň ke zvýšení využití biopaliv. Řešením jsou pouze originální technologie s nulovými emisemi, například akumulátory nebo vodík.“
 
Nová pravidla EU, včetně Eurovignety pro zpoplatnění silnic a nadcházející revize blokových zákonů o zdanění energie pravděpodobně posunou směřování nákladní dopravy od fosilních paliv k elektromobilitě, vodíku a nízkouhlíkovým palivům. V příštím roce má Evropská komise přezkoumat směrnici o infrastruktuře pro zásobování alternativními palivy jako součást rozsáhlé aktualizace všech právních předpisů v oblasti klimatu. To pravděpodobně ještě více zvýší význam tankování vodíku.