name | autoweek.cz

Výhled pro pohonné hmoty

02.11.2024 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Setkání dodavatelů a prodejců pohonných hmot Petrol Summit 2024 přineslo zásadní informaci, že v prosinci skončí závislost České republiky na dodávkách ropy z Ruska. Mezi alternativními palivy byl opakovaně vyzdvižen význam HVO.

Na úvod 15. ročníku konference Petrol Summit 2024 předseda a generální ředitel ČAPPO Jan Duspěva připomenul, že odvětví palivářů generuje 6,3 % HDP.

Jan Duspěva jako největší problém označil to, že legislativa v rámci EU i ČR vzniká v takovém rozsahu a časových intervalech, že je jen velmi obtížné zajistit systémové provázání. Problémem je její neprovázanost s předpisy pro automobilový průmysl. Zdůraznil, že bez fosilních paliv nebudou zdroje pro realizaci Green Dealu a elektromobility a že i po roce 2030 budou nosným dodavatelem energie pro dopravu fosilní paliva, i když s vysokým podílem obnovitelných složek.

Předseda představenstva a generální ředitel MERO Jaroslav Pantůček připomenul, že v době, kdy sepřed 60 lety spouštěl ropovod Družba, se říkalo, že světové zásoby ropy jsou na 20 let a totéž se tvrdí i dnes. Na konci roku bude Česká republika schopna se po 60 letech obejít bez ropy dodávané z Ruska. Podařilo se realizovat velmi náročný projekt TAL Plus, takže jeho prostřednictvím bude zabezpečena veškerá potřeba České republiky dodávkami ropy z Terstu. Bude to znamenat zvýšení obslužnosti přístavu v Terstu ze 400-450 tankerů o dalších 50 tankerů.

Daniel Maxa z Ústavu udržitelných paliv a zelené chemie VŠCHT Praha zhodnotil situaci v možnosti dodávek syntetických paliv. Jejich výroba je technicky vyřešena a mají výhodu ve vysoké energetické hustotě ve srovnání s akumulátory elektromobilů, což doložil příkladem, že nabíjení u nabíječky s výkonem pod 50 kW je ekvivalentem s tankováním 5 l paliva za hodinu. Potřeba energií a surovin pro výrobu syntetických paliv ovšem soupeří s jinými obory. Přitom jen velmi malé množství z vyprodukované energie se při jejich výrobě dostane na kola – pouze 13 % v porovnání se 73 % u přímého nabíjení. Ukazuje se, že jen zlomek z ohlašovaných projektů se skutečně realizuje, přičemž většina z nich produkuje zcela zanedbatelné množství. Pro Českou republiku syntetická paliva jako náhrada fosilních nedávají smysl, protože pro jejich úplnou náhradu by byl potřeba trojnásobné množství elektrické energie (242 TWh), než kolik se v současné době v ČR vyrábí (77,2 kWh za rok)!

Podobně nereálná je podle generálního ředitele a předsedy představenstva Orlen UniCRE Jiřího Hájka náhrada fosilních paliv biopalivy. Zdroje upotřebeného kuchyňského oleje v ČR jsou 20 až 30 kt/rok, ale potřeba pro výrobní jednotku je 200 kt. Bez dovozu je tedy tato produkce nereálná, ale dovoz přes moře je logisticky náročný a navíc jej nelze realizovat v zimě. Výroba etanolu je zase spojena s enormními náklady. K výrazné emisní výhodě by pomohlo jen využití biometanu a jako nejvýhodnější se ukazuje produkce HVO.

Dávid Halász, který má ve společnosti Eurowag na starosti alternativní paliva, vyzdvihl přednosti HVO. Zdůraznil, že HVO není bionafta, nejde o B100, jak se stále většina uživatelů domnívá, ale je to syntetická nafta se zcela čistými uhlovodíky. I když výchozí surovina je stejná, výrobní proces je zcela jiný. S vysokým cetanovým číslem 70 je navíc efektivnější než nafta, což znamená poněkud nižší spotřebu, a má velmi dobré vlastnosti v zimě. Proto lze HVO bez problémů používat místo nafty všude, kde je na nádrži označení XTL – do osobních, užitkových i těžkých nákladních vozidel. Problémem HVO je jen poněkud vyšší cena, ale například v Rakousku je levnější než nafta, protože není zatíženo spotřební daní.

Foto: Vladimír Rybecký