name | autoweek.cz

V Japonsku je nejlépe placen Carlos Ghosn

28.06.2012 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Výkonný šéf Nissanu Carlos Ghosn je i nadále nejlépe placeným špičkovým manažerem v Japonsku. Jeho plat u Nissanu je několikanásobně vyšší než u Renaultu.

Podle zprávy pro akcionáře měl generální ředitel Nissanu Carlos Ghosn v loňském fiskálním roce plat včetně prémií 987 milionů jenů, což odpovídá 12,5 milionu dolarů.

Ghosn je v současné době druhým nejdéle působícím šéfem automobilky na světě - stojí v čele Níssanu od roku 2001 (pouze Osamu Suzuki je v nejvyšší výkonné funkci déle). Zachránil jej před hrozícím bankrotem realizací jednoho z nejúspěšnějších restrukturalizačních plánů v historii, takže Nissan je dnes jednou z nejefektivnějších společností v automobilovém průmyslu. Vloni provedl automobilku obtížemi vyvolanými březnovým zemětřesením a následným tsunami v Japonsku, tak, že se značka vrátila k plné výkonnosti mnohem rychleji než její rivalové Toyota a Honda. Ghosnův příjem za to získal meziroční navýšení příjmu o 0,5 %. Do jeho příjmu se ale nezapočítává hodnota akcií Nissanu, které jsou mu připisované.

Nissan výši platu Ghosna a dalších vrcholných manažerů obhajuje tím, že chce aby jejich příjmy byly na srovnatelné úrovni s vrcholným managementem globálních průmyslových skupin a nikoliv mnohem méně placených japonských výkonných šéfů. Ve stanovování odměn jí dává doporučení konzultační firma Towers Watson.

Nissan uvádí, že průměrný plat výkonných šéfů globálních průmyslových společností je 16,1 milionu dolarů, ale v automobilovém průmyslu je to 17,5 milionu dolarů. Těmi nejlépe placenými automobilovými šéfy jsou Alan Mulally od Fordu s ročním příjmem 29 milionů dolarů a šéf Volkswagenu Martin Winterkorn se 23 miliony dolarů. Oproti tomu president Toyoty Akio Toyoda za uplynulý fiskální rok inkasoval plat ve výši 136 milionů jenů, tj. 1,71 milion u dolarů, což byl zcela stejný příjem jako v předchozím roce.

Do Ghosnova příjmu se nezapočítávají jeho příjmy u aliančního partnera Renaultu. Tam jeho loňský příjem zatím nebyl zveřejněn, ale v roce 2010 dostal jako nejvyšší výkonný šéf Renaultu 1,2 milionu eur, tj. 1,7 milionu dolarů.

Carlos Ghosn (58) nedávno prostřednictvím mluvčího Koji Okudy investorům sdělil, že nehodlá Nissan opustit před odstartováním následujícího krátkodobého business plánu, který by měl začít asi za pět let. Současný projekt označovaný jako Power 88 byl odstartován vloni a je rozplánován do konce fiskálního roku 2016, tedy do března 2017. Dvě osmičky značí dva cíle Nissanu - dosažení zisku 8 % a globálního podílu na trhu 8 %. Součástí plánu je rovněž uvedení nového modelu každých šest týdnů a snížení nákladů každý rok o 5 %.

Carlos Ghosn se narodil v roce 1954 v Brazílii. Jeho matka byla francouzská občanka narozená v Nigérii a s jeho otcem se seznámila v Libanonu. Tam se také se šestiletým Carlosem v roce 1960 vrátila. Carlos Ghosn tam absolvoval střední školu u jezuitů. Odtud nastoupil do nejprestižnější francouzské university - pařížské Polytechniky. Tu absolvoval v roce 1974 a poté si přidal ještě pařížskou školu důlních inženýrů a studia ekonomie na universitě Paris X-Nantere. V rámci výměnných programů trávil léta v Colorado Springs v USA. Po 18 letech ve společnosti Michelin, kde na sebe upozornil mnoha úspěchy ve vedoucích funkcích, byl v roce 1996 angažován jako výkonný vicepresident Renaultu. Tam si vysloužil přezdívku Le Cost Killer. Když v roce 1999 Renault ovládl Nissan byl vyslán do Japonska s úkolem zachránit hroutící se automobilku.

Bývalý vicepresident Chrysleru a poté GM Bob Lutz tehdy prohlásil, že by Renault udělal lépe, kdyby vynaložené peníze naházel do moře. Jenže Ghosn udělal nevídané - vyhodil 21 000 zaměstnanců - každého sedmého - a zavřel tři ze sedmi japonských továren Nissanu. Především ale zpřetrhal neměnné vazby mezi automobilkou a jejími dodavateli. Už v roce 2001 Nissan vykázal zisk a Ghosn se stal jeho nejvyšším výkonným šéfem a presidentem. V roce 2006 už byl Nissan pod Ghosnovým vedením nejziskovější z velkých automobilek světa.

Ghosn se stal manažerskou hvězdou. V roce 2005 dvakrát odmítl výzvu rodiny Fordů aby se postavil do čela Ford Motor a namísto toho se současně stal nejvyšším výkonným šéfem Renaultu.

Roku 2006 ale neuspěl se snahou vytvořit superalianci Renaultu a Nissanu s General Motors, protože tehdejší vedení GM ji striktně odmítlo. V roce 2009 odmítl nabídku amerického presidenta Baracka Obamy aby se ujal řízení koncernu General Motors.

V roce 2007 Ghosn rozhodl vsadit vše na elektromobilitu. V průběhu let 2007 až 2011 do vývoje elektromobilů Renault a Nissan investovaly 6 miliard dolarů. Ghosn věří, že v roce 2020 bude mít 10 % všech prodávaných aut elektrický pohon. Zatím se ale nezdá, že by tato sázka opravdu měla vyjít a vynaložené prostředky chybějí především Renaultu při vývoji nových modelů.

V roce 2011 Ghosn obvinil z průmyslové špionáže a posléze vyhodil tři vedoucí pracovníky Renaultu. Za to se jim posléze musel veřejně omluvit. Za jeho chybu zaplatil odchodem jeho nejbližší spolupracovník Patrick Pélata.