name | autoweek.cz

Spotřebitelé v Evropě ignorují drahé elektromobily

23.09.2024 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Evropa v závodech elektromobilů ztrácí tempo, protože výrobci automobilů v regionu bojují s přechodem k elektromobilitě a k tomu politici se obávají frustrace voličů. Uvádí to ve své analýze agentura Bloomberg.

Volkswagen Group, Mercedes-Benz a Volvo radikálně omezily své velké ambice postavit se v oblasti elektromobility Tesle a novým čínským rivalům. Důvody jejich neúspěchu jsou dva: nenabízejí dostatek dostupných modelů, které by oslovily i jiné než bohaté zájemce, a vlády omezily prodejní pobídky. Výsledkem je prudký pokles tržeb.

Politici rozhodli, ale zájem o elektromobily není

V EU mezi politiky existuje široká shoda, že osobní doprava se musí odklonit od fosilních paliv, aby se zastavily nejhorší dopady změny klimatu. Jenže prodej elektromobilů v celém regionu měsíc od měsíce klesá zejména kvůli dramatickému propadu zájmu zákazníků v Německu, největším trhu v EU. Vývoj zaskočil výrobce a vedl k nesouladu mezi investičními plány a realitou trhu.

„V Evropě stále rychleji ztrácíme nákladové výhody. Výsledkem je, že Čína bude nadále rozšiřovat své přirozené konkurenční výhody v oblasti elektromobilů a nákladové struktury v Evropě budou i nadále zaostávat,“ řekl Ferdinand Dudenhöffer, ředitel CAR-Center Automotive Research v Bochumi.

Zpomalení poptávky po elektromobilech přichází, protože automobilový trh v EU zůstává o pětinu pod úrovní před pandemií, což snižuje ziskovost i u konvenčních vozidel. Vzhledem k tomu se Volkswagen pustil do konfrontačního kurzu s odbory a hrozí uzavřením asi dvou továren, protože jich má příliš mnoho.

Strategie evropských automobilek jen pro bohaté

Volvo odvolalo plán prodávat do roku 2030 pouze plně elektrická auta poté, co zklamala poptávka po jeho elektromobilech. Automobilka vlastněná čínským holdingem Geely nyní usiluje o to, aby plug-in hybridní a elektrické modely tvořily na konci desetiletí alespoň 90 % jejího prodeje.

Také Mercedes-Benz vyjádřil obavy ohledně tempa vývoje trhu. Poté, co se generální ředitel Mercedesu Ola Källenius původně zavázal, že jeho firma bude do roku 2030 plně elektrická, nedávno řekl, že společnost bude pravděpodobně nabízet modely se spalovacími motory i v příštím desetiletí, přičemž „transformace může trvat déle, než se očekávalo.“

Evropští výrobci mají potíže s výrobou elektromobilů pro masový trh. Špičkové modely, jako jsou Porsche Taycan za 107 000 eur a BMW i7 za 116 000 eur, uspokojí elitní spotřebitele, ale levné alternativy jsou stále vzácné. Elektrická verze Fiatu 500e, která je tradičně symbolem dostupné mobility, stojí téměř 35 000 eur – dvojnásobek ceny jeho protějšku se spalovacím motorem. Pro nezájem o ni mezi zákazníky musel Fiat pozastavit její produkci.

„Při stanovování cílů pro elektromobily výrobci automobilů dostatečně nezvážili, jaké ceny budou lidé ochotni za elektromobily zaplatit, a dostatečně nezajistili, aby byly ziskové,“ řekl Wolfgang Bernhart z poradenské společnosti Roland Berger.

Z pomalého přechodu produkce v Evropě těží čínští výrobci a přicházejí s prodejní ofenzívou s konkurenceschopnými elektromobily, jako je BYD Dolphin za 33 000 eur ve srovnání se základní cenou 37 000 eur za VW ID.3. Volkswagen se zavázal představit levný elektromobil, ale překážkou jsou jeho vysoké výrobní náklady. A ceny jsou v posledních měsících stále důležitější.

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 přispěla k inflační vlně v celé EU. Ta poškodila rozpočty domácností a pro mnohé z nich postavila nová auta mimo dosah. Zvýšení úrokových sazeb centrálních bank dál zvýšilo náklady na financování vozidel a zvýšilo laťku i pro firemní spotřebitele. Vlády také ustoupily od nejrychlejší cesty k čistě elektrické mobilitě pomocí dotací. S odvoláním na nekalou konkurenci z Číny zavedla EU represivní cla na dovoz elektrických vozidel z Číny, což opět nejvíc postihlo cenově nejdostupnější modely pro většinové zákazníky.

Obavy politiků

Zdá se, že další ústup Evropy od ambiciózních klimatických cílů již probíhá. Diskuse v zákulisí mezi zástupci průmyslu a vlád se v posledních měsících zintenzivnily s cílem přehodnotit zákaz spalovacích aut v EU. Jenže nově nastupující Evropská komise (zatím neschválená Evropským parlamentem) je složena z nekompromisních zastánců Zeleného údělu a totální dekarbonizace.

Evropští politici jsou citlivější na obavy z propouštění a automobilový průmysl v regionu i po globální finanční krizi nadále podporoval vysokonákladové výrobní závody. Evropští výrobci automobilů v čele s Volkswagenem agresivně prosazovali elektromobily aby splnili emisní předpisy a dohnali náskok Tesly.

„Přechod k elektromobilitě je pro německé výrobce automobilů obrovským problémem. Ve zpětném pohledu byl Volkswagen příliš rychlý na to, aby opustil spalovací motory. Tato chyba musí být nyní napravena, i když je to za vysokou cenu,“ řekl Reinhard Houben, předseda hospodářského výboru v dolní komoře německého parlamentu a člen vládní SPD.

Populistická hnutí po celé Evropě se chopila ekonomických problémů a posilují nespokojenost s klimatickou politikou. V Německu došlo k rozsáhlému odporu kvůli reformě vytápění, ale auta jsou ještě emotivnější v zemi, která považuje neomezenou rychlost na dálnicích za občanské právo. Pravicové strany v zemích, jako jsou Itálie a Francie, jsou také stále kritičtější vůči klimatickým předpisům, o nichž tvrdí, že poškozují dělnické rodiny.

„Politici musí nabídnout řešení, aby si normální domácnosti s normálními příjmy mohly dovolit elektromobil,“ konstatoval Thorsten Gröger, vedoucí představitel německého odborového svazu IG Metall.

Foto: BMW, Mercedes-Benz, Porsche, BYD a Fiat