name | autoweek.cz

Spor o Brennerský průsmyk

22.05.2024 | | Doprava

Vítejte u týdenního přehledu informací z dopravy Euractivu, který připravila Bárbara Machado. Tento týden přináší příběh o dopravním sporu o Brennerský průsmyk mezi Rakouskem a Itálií: mikrokosmos boje za propojení Evropy.

Když se národním vládám minulý týden v Bruselu podařilo uzavřít dohodu o emisních limitech pro nákladní vozidla, v Brennerském průsmyku, který spojuje Itálii a Rakousko, znovu propukl velký spor o nákladní dopravu.

V reakci na stížnost Itálie Evropská komise zjistila, že rakouské zákazy řízení v regionu Tyrolsko porušují právo EU. Spor ale nekončí, Rakousko totiž neustupuje.

S odvoláním na znečištění, dopravní zácpy a dopady hluku na místní obyvatele zavedl v roce 2011 rakouský region Tyrolsko omezení pro nákladní vozidla projíždějící Brennerským průsmykem. Itálie reagovala rozhořčeně – průsmyk je zásadní kanál pro italský export na velké a bohaté trhy severní Evropy. Začátkem tohoto roku proto zahájila formální právní výzvu.

Nepřekvapuje, že sektor silniční přepravy podpořil krok Itálie s argumentem, že „Rakouské zákazy jsou hlavními překážkami obchodu.“

Evropská komise zjistila, že některá rakouská opatření, jako je zákaz jízdy v noci nebo omezování provozu těžkých nákladních vozidel na dálnici v určitých dnech, jsou v rozporu s volným pohybem zboží. Komise dala Itálii zelenou, aby podala stížnost k Evropskému soudnímu dvoru. Rakouská vláda proti zjištění Komise důrazně zareagovala a tvrdí, že zákazy jsou nouzová opatření nezbytná k ochraně životů a zdraví lidí.

Z dlouhodobého hlediska však může existovat technické řešení, které bude vyhovovat všem. Obě země vyvíjejí Brennerský tunel, který je propojí po železnici, a nabídne tak méně přetíženou a méně znečišťující alternativu k dálniční dopravě. Hotovo však bude až v roce 2032.

V poslední době se hodně mluví o chybějících dopravních spojeních mezi evropskými zeměmi. Často je kladen důraz na technické problémy – ať už jde o chybějící fyzickou infrastrukturu nebo nekompatibilní systémy a zařízení. Spor o Brennerský průsmyk nám však připomíná, že obavy, týkající se životního prostředí, kvality života a národních identifikací, mohou být stejně velkou překážkou pro hlubší spojení mezi evropskými zeměmi a regiony.

Velká mise propojit Evropu je v jádru politická. Asi nepřekvapí, že bariéry jeho dokončení budou nakonec stejně politické.

Nová americká cla na Čínu rozdělila sociální demokraty EU podél francouzsko-německé hranice

Americké zvýšení cel na čínská elektrická vozidla a další produkty rozděluje středolevé socialisty a demokraty (S&D) v EU podle francouzsko-německé hranice v otázce, zda by Evropa měla následovat s podobným opatřením.

Zatímco politici z německé vládnoucí Sociálně demokratické strany (SPD) tento krok rychle odsoudili, francouzská europoslankyně za S&D Aurore Lalucqová řekla Euractivu: „USA mají pravdu, když uvalily nová cla, a to i bez toho, že by nejprve zjistily výši dotací, které čínská vláda automobilkám poskytla. Spojené státy mají právo pokračovat bez vyšetřování a Evropa by měla udělat přesně to samé.“

EU v současné době provádí antisubvenční šetření čínských elektromobilů, aby určila výši dotací poskytovaných čínským výrobcům. Vyšetřování by následně mohlo vést k tarifům na základě přístupu založeného na důkazech. „Vyšetřování EU týkající se čínských elektromobilů není nutné. Už víme, že Čína nadměrně dotuje svůj průmysl. Jsme v obchodní válce, čas běží a ztrácíme strategická průmyslová odvětví v celé Evropě,“ řekla Lalucqová.

Bernd Lange, šéf odcházejícího obchodního výboru Evropského parlamentu a člen německé SPD, uvedl opačnou reakci: „Poněkud omezené výhody pro USA jsou neúměrné pravděpodobným vedlejším škodám, zejména pro Evropu. Do ságy America First byla přidána neslavná kapitola, když americký prezident Joe Biden následoval postup svého republikánského soupeře, bývalého prezidenta Donalda Trumpa.“

Analytici poukázali na to, že skutečný ekonomický dopad nových cel bude mnohem méně významný než jejich politický význam, protože Bidenovo oznámení bylo motivováno americkou volební kampaní.

Propast v levém středu Evropy odráží rozkol na vyšší úrovni mezi francouzským a německým postojem vůči čínským výrobcům automobilů, kteří zatím představují pouze malý podíl na trhu v Evropě. Předpokládá se však, že čínské automobilky podstatně zvýší své dodávky do Evropy. Zatímco francouzská vláda upřednostňuje tvrdší postoj a již vyloučila čínské výrobce ze svého národního dotačního systému pro elektromobily, její německý protějšek je mnohem opatrnější. Němečtí výrobci automobilů, kteří mají silné postaveni v Číně jak prostřednictvím společných podniků s výrobou v místních továrnách, tak prodejem na čínském trhu, reagovali na probíhající vyšetřování EU opatrně, protože se obávají, že by je potenciální odveta mohla odříznout od největšího trhu na světě.

„V současné době každopádně 50 % dovozu elektrických vozidel z Číny pochází od západních značek, které tam samy vyrábějí a dovážejí je do Evropy,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz (SPD/S&D). Americká automobilka Tesla a německá automobilka BMW mimo jiné vyrábějí elektrická vozidla v Číně a prodávají je na evropském trhu. „EU by neměla podceňovat tyto propletence a vzájemnou výměnu s Čínou,“ poznamenal Scholz.

„Zatímco 20 % elektromobilů prodaných v Evropě v roce 2023 bylo vyrobeno v Číně, tržní podíl čínských výrobců v Německu byl mnohem nižší - pouze 0,8 %. Nemůžete vážně mluvit o záplavě,“ řekl šéf BMW Oliver Zipse v narážce na slovo, které použila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, když v září 2023 oznámila vyšetřování EU.