name | autoweek.cz

Relativně úspěšný rok, ale…

05.01.2024 | Vladimír Rybecký | Statistiky

V roce 2023 bylo registrováno 221 422 osobních automobilů, tedy o 1 5 % víc než v roce 2022. Růst byl z velké části tažen odloženou poptávkou z předchozích let. Velmi pozitivní bilanci vykazují registrace nových lehkých užitkových vozidel a nákladních automobilů.

Podle slov tajemníka Svazu dovozců automobilů Josefa Pokorného byl loňský rok konečně relativně úspěšný s meziročním nárůstem registrací nových osobních aut o 15,27 % na 221 422 vozů. Zdaleka ale nebyla dosažena předcovidová úroveň. Navíc byl meziroční růst dán odloženou poptávkou, kdy byly uspokojovány objednávky z předchozích tří let poznamenaných výpadky v dodávkách a ve výrobě. Nebýt toho, byl by výsledek pravděpodobně mnohem horší. Takto ne zcela odráží ekonomickou situaci s poklesem HDP a i nadále vysokou mírou inflace, která negativně dopadá na spotřebu domácností i firem. V posledních měsících roku 2023 také došlo k nárůstu prodeje dražších aut, který byl vyvolán koncem možnosti daňových odpočtů pro auta s cenou nad 2 miliony Kč.

Zvýšení počtu registrací bylo taženo především firemními zákazníky, u nichž vzrostl objem dodávek ze 140 938 vozů na 167 315 aut, tedy o 18,7 %, zatímco u soukromníků to bylo jen z 51 149 na 54 107 aut, tedy o 5,8 %. Podíl firemních aut tak už dosáhl 75,6 % proti 24,4 % u soukromé klientely. Nejvíc vozů soukromníkům dodaly značky Škoda (9690 aut), Hyundai (9186), Toyota (6502), Dacia (4681), Kia (3844) a SsangYong (2176 aut). Největší podíl firemních vozů v registracích vykázaly značky Chrysler, Rolls-Royce, smart, Bentley, Lamborghini, Ferrari a Aston Martin… Mezi velkými výrobci to byly prémiové značky Audi (94,2 %), Land Rover (92,5 %), BMW (92,3 %) a Mercedes-Benz (91,3 %). Pro Volkswagen to bylo 90,8 % a značku Škoda 87,5 % registrací. Naopak nejmenší podíl firemní klientely vykazují Suzuki (29,1 %), SsangYong (31,4 %) a Mitsubishi (32,6 %).

Loňský rok byl mimořádně úspěšný pro dovozce čínských aut MG, který více než zpětinásobil objem prodeje (+536 %), a Teslu (+443 %). Výrazné zvýšení počtu registrací stojí za zmínku i u Alfy Romeo (+128 %), Lexusu (+70 %), Subaru (+55 % - zde je ovšem výsledek ovlivněn limitovanými dodávkami) a Suzuki (+53 %). Solidní nástup vykázala i značka Ineos. Naopak největší propad prodeje z velkých výrobců vykázaly Opel (-34 %) a Seat (-25 %), ovšem hluboko v mínusu zůstaly mj. i Citroën, Jeep, Ford, Cupra, Honda a Dacia. U některých z nich byl ovšem prodejní výsledek ovlivněn nedostatkem vozů.

Podíl aut na benzin s počtem 146 676 dosahuje 66,24 % (v rámci EU už je jen poloviční), ale i podíl nafty je v ČR mnohem vyšší než v jiných zemích (obvyklých je 16 %) – poměrně stabilních 25 % s 55 556 registracemi, přičemž tato hodnota by mohla být i vyšší, pokud by bylo k dispozici víc modelů se vznětovými motory. Jenže ty kvůli emisním normám pozvolna mizí z nabídky, kde je stále častěji nahrazuje hybridní pohon (mild hybridy, plně hybridní i s dobíjením), jenž narostl o 42,5 % na 40 804 vozů a dosáhl podíl 18,4 % (pozn.: vozy MHEV a HEV jsou ve statistikách SDA započteny k vozům na benzin resp. naftu, SDA samostatně vyhodnocuje jen PHEV). Výsledkem ovšem je, že emise CO₂ u nových aut meziročně klesly zanedbatelně ze 138 na 137 g/km, což je jedna z nejvyšších hodnot v celé EU. U vozů na benzin statistiky ukazují průměr 136 g/km, u aut na naftu extrémních 156 g/km, zatímco pro pozvolna mizející auta na CNG je to 105 g/km a stabilně se držící auta na LPG 136 g/km. K cílové hodnotě EU, tedy 95 g/km, má tedy drtivá většina u nás prodávaných aut hodně daleko.

Podíl čistě elektricky poháněných vozidel, kterých bylo nově registrováno 6640, se zvýšil z 2 % na 3,4 %, nicméně v porovnání se zeměmi, kde je jejich prodej dotován, je velmi malý (průměr EU je 16 %).

Registrace vozidel s pohonem 4x4 narostly meziročně téměř o 12 000 na 52 379 aut, takže jejich podíl se zvýšil už na 24,56 %, což je celoevropský unikát.

I když individuální dovoz ojetých aut mírně poklesl o 4,5 %, je se 153 913 vozy stále velký a nadále je zde vysoký podíl vozů starších než 10 let (49 %). Podíl 23,3 % u vozidel starších 15 let je krajně nepříznivý pro obnovu vozového parku a jeho celkové stáří. Celkový průměrný věk dovážených ojetin dosáhl 10,6 roku.

Velmi příznivý rok byl pro dovozce lehkých užitkových vozidel s meziročním nárůstem o 34,7 %. I ten je sice do značné míry dán nízkým základem z roku 2022, nicméně výsledných 22 780 vozidel je dokonce lepší výsledek než v předcovidových letech. Také zde se projevila odložená poptávka z předchozích tří let, protože výpadky výroby tuto kategorii zasáhly zvlášť tvrdě. Zajímavostí zde je zdvojnásobení dodávek s elektrickým pohonem, i když 353 vozidel značí jen stále zanedbatelný podíl 1,55 % (proti loňským 0,8 %).

U nákladních vozidel registrace 10 414 kusů znamenají návrat na stabilní předcovidovou úroveň. O 11,1 % nižší meziroční počet registrací autobusů je dán tím, že města a kraje nevypisaly tolik výzev pro dopravní obslužnost jako v předchozích letech.

Analýza společnosti Pricewaterhouse Coopers nepočítá s tím, že by letos byl splněn cíl snížení inflace ke 2 %, protože většina jejích klientů naznačuje zdražování své produkce. Je třeba počítat i s pokračujícím poklesem vývozu vzhledem k ekonomickým problémům v Německu, jakožto hlavním obchodním partnerovi. K tomu se přidává přetrvávající negativní index důvěry v ekonomiku u podnikatelů i domácností. Naopak už zřejmě nebudou klesat reálné mzdy a v nejbližších měsících by se měl pozitivně projevit i mírný růst investic.

Výrobci jsou nyní schopni dodávat automobily v kratších dodacích lhůtách a bez zásadních problémů. Pokud nedojde k mimořádným okolnostem v dodavatelském řetězci, což by mohl vyvolat například konflikt v Rudém moři a omezení provozu v Suezském průplavu, budou i nadále převažovat problémy na straně spotřebitelů. Stále přetrvávající opatrnost bude bránit návratu prodeje nových aut na úroveň z před covidových let.  PwC proto pro rok 2024 očekává mírný pokles registrací na úroveň mezi 200 000 až 220 000 vozidel.