name | autoweek.cz

Proč pracovníci spedic a logistiky trpí bolestmi?

28.12.2016 | Vladimír Rybecký | Tiskové zprávy

Statistiky ukazují, že 52 % pracovníků spedic, skladišť a logistiky bylo zraněno v důsledku opakovaného přetěžování. Problémy mají zaměstnanci, kteří jsou nuceni používat špatně navržené čtečky čárových kódů.

Z nejnovějšího výzkumu vyplývá, že pracovní stres a špatný design mobilních čteček čárových kódů mají negativní vliv na zdraví a produktivitu pracovníků logistiky, kurýrních a spedičních firem - 63 % respondentů si stěžovalo, že trpí bolestmi zápěstí, a 69 % z nich bylo nuceno si vzít v loňském roce v průměru 2,75 dne neschopenku, což jejich zaměstnavatele stálo 9800 Kč na osobu.

Navíc 52 % pracovníků postihlo zranění způsobené opakovaným přetěřováním (Repetitive Strain Injury - RSI), z nichž 78 % bylo nuceno vzít si v posledních 12 měsících v průměru tři dny neschopenky, což jejich zaměstnavatele stálo 10 700 Kč na osobu.
 
Společnost Panasonic Business si ve Velké Británii nechala od společnosti Opinion Matters vypracovat zprávu Scanning Pain For No Gain, ve které se uvádí, že 60 % pracovníků spedic, skladišť a logistiky hodnotí svou mobilní čtečku čárových kódů jako trochu nebo zcela neefektní zařízení.
 
Stresující proces skenování
K největším stresovým faktorům patřil pomalý a nekomfortní proces skenování s přiděleným zařízením (32 %), dlouhá doba skenování balíků (31 %), obtížně naskenovatelné položky (26 %), zkracování doručovacích lhůt (23 %) a denní objem balíků k naskenování (22 %). Problém je o to větší, že zaměstnanci pociťují dramatický nárůst požadavků na skenování. Průměrně musí zaměstnanec denně naskenovat 197 položek, což poukazuje na meziroční nárůst ve výši přibližně 24 %.
 
Z hlediska designu zařízení si pracovníci nejvíce stěžovali na nedostatečnou životnost baterie (46 %), čitelnost displeje (27 %), nedostatečnou citlivost pro podepisování (19 %), obtížnost skenování (14 %) a nezdařené pokusy o naskenování (14 %). Nižší produktivita byla také způsobena chybami při pořizování elektronického podpisu, které se objevovaly zhruba jednou za dva dny.
 
Mezi tři nejčastější návrhy ke zlepšení úkonů při skenování čárových kódů a pořizování podpisu patřil vysoce přesný stylus (49 %), zařízení se zešikmenou čtečkou čárových kódů (36 %) a lepší čitelnost displeje při jasném slunečním světle (22 %).
 
Významný přínos z hlediska zdraví a produktivity díky novému designu
Pracovníci, nespokojení se svými mobilními zařízeními uvedli, že jimi navrhované změny by přinesly značné zvýšení produktivity. Pracovníci většinou uváděli, že aktivační tlačítka pro skenování po obou stranách zařízení by mohla zlepšit efektivitu skenování o 13 %. Zešikmená čtečka čárových kódů a vysoce přesný stylus by pak zlepšily produktivitu skenování o 12 %.
 
„Pracovníci, využívající mobilní čtečky čárových kódů, zjevně trpí špatným designem, používáním zařízení starších generací a kromě produktivity je negativně ovlivňován i jejich zdravotní stav,“ komentuje situaci Jan Kaempfer, generální marketingový ředitel společnosti Panasonic Computer Product Solutions.
 
„Požadavky zákazníků na doručení ve stejný den a objem denního skenování zažívají dvouciferný růst, takže pokud má dojít ke zlepšení s ohledem na produktivitu i zdravotní stav pracovníků, musí dojít i k inovaci technologií. Zešikmená čtečka čárových kódů, dobrá viditelnost displeje, vysoce přesný stylus a aktivační tlačítka po obou stranách zařízení jsou designovými benefity, které budou mít příznivý vliv na zdravotní stav pracovníků, využívajících tato zařízení, i na produktivitu společnosti. Z našich vlastních dlouhodobých testů a podle názoru specialistů na RSI vyplývá, že zešikmená čtečka čárových kódů a displej viditelný po celou dobu skenování eliminují potřebu naklápění zařízení. Takto navržený skener napomáhá udržovat paži i zápěstí ve stabilní pozici a snižuje pravděpodobnost výskytu RSI či bolesti paže,“ dodal Kaempfer.