name | autoweek.cz
Pro mnoho Evropanů je revoluce elektromobility fatou morgánou
06.12.2021 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Když posloucháte špičky EU v Bruselu, získáte dojem, že revoluce elektricky poháněných vozidel je v plném proudu. Euractiv upozorňuje, že realita v mnoha zemích je hodně odlišná.
„Myslím, že přechod k elektrickým vozidlům postupuje mnohem rychleji, než by kdokoli očekával,“ vyjádřil v Bruselu hojně rozšířený názor šéf EU pro klima Frans Timmermans. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu unie ujistila Evropany ve stejném duchu s tím, že „změna již probíhá, protože v první polovině roku 2021 bylo v Německu registrováno více elektrických vozidel než automobilů s turbodiesely.“
Nejen, že prodej elektrických vozidel roste, ale nejznámější výrobce elektrických vozidel na světě Tesla je nyní kapitálově nejhodnotnější automobilovou společností. Jak se zdá, transformace k elektromobilitě probíhá rychlým tempem a neúprosně mění prostředí mobility.
Průzkum Euractivu, týkající se rozšíření elektrických vozidel na celém kontinentu, však tento příběh zpochybňuje a odhaluje vážné překážky pro přijetí elektromobilů ve východní a jižní Evropě. Špatně rozvinutý trh s ojetými elektrickými vozidly, chaos v předplatném nabíjecích služeb a obavy z degradace akumulátorů nadále brání přijetí elektrických vozidel a posilují často zmiňované problémy elektromobility, jako jsou vysoké pořizovací náklady a nedostatečná nabíjecí infrastruktura. Ze zprávy Euractivu vyplývá, že revoluce elektrických vozidel obchází méně majetné Evropany.
Pohled z Bruselu
Vzhledem k tomu, že osobní a lehké užitkové automobily jsou zodpovědné za 12 % emisí CO2 vypouštěných v EU, jsou elektricky poháněná vozidla považována za klíčový prostředek ke snižování emisí z dopravy v Evropě.
V roce 2020 mělo 11 % z celkových registrací nových aut v Evropě elektrický pohon oproti 3,5 % v roce 2019. Podle údajů obchodního sdružení evropských výrobců automobilů ACEA dosáhly ve třetím čtvrtletí roku 2021 elektromobily s akumulátory podíl 9,8 % na celkovém prodeji nových aut v EU, zatímco plug-in hybridní vozy tvořily 9,1 %. Dohromady (17,6 %) tak předčily prodej vozů s turbodiesely. Vozidla se zážehovými motory však zůstávají pohodlně v čele.
K růstu prodeje elektromobilů přispívá legislativa - jak na národní, tak na evropské úrovni - zaměřená na potlačení fosilních paliv. V červenci Evropská komise předložila návrh, který by od roku 2035 zakázal prodej nových osobních a lehkých užitkových automobilů produkujících uhlíkové emise, což v podstatě znamená konec spalovacího motoru. Opatření je v souladu s plány EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % a stanovit cestu k dosažení čisté nuly do roku 2050.
Na obavy spotřebitelů ohledně vysoké ceny elektricky poháněných vozidel ve srovnání s jejich protějšky na fosilní paliva Timmermans tvrdí, že počáteční cena elektricky poháněných vozidel by měla v nadcházejících letech klesnout. Očekává, že celkové náklady na vlastnictví, které zohledňují i náklady na palivo, klesnou pod úroveň současných vozidel se spalovacími motory již v roce 2027.
V očekávání stále přísnější legislativy se evropští výrobci automobilů již nyní přiklánějí k výrobě elektricky poháněných vozidel a mnozí z nich, včetně Volkswagenu, oznámili svůj záměr ukončit v příštích letech výrobu modelů se spalovacími motory.
Zatímco rostoucí prodej dělá z Evropy světového lídra v přijímání elektricky poháněných vozidel, elektromobily stále představují pouze zlomek automobilů pohybujících se po silnicích EU. Velkou část prodeje elektrických vozidel směřuje k firmám, které využívají finanční pobídky zaměřené na podporu elektromobilů. Firemní vozové parky tvoří přibližně 20 % vozidel provozovaných v Evropě.
Finanční pobídky
Vlády v EU podporují prodej elektrických vozidel zaváděním daňových úlev a dotací. Ale průměrní spotřebitelé, kteří nemohou čerpat z pomoci podnikových účetních a právníků, se potýkají se složitými požadavky spojenými s vypsanými dotacemi. Ukazuje se, že systém pobídek jen minimálně pomáhá spotřebitelům se středními a nízkými příjmy. Je pro ně obtížné uhradit vyšší cenu předem, zejména s ohledem na to, že není známo, kdy finanční pomoc od státu dorazí - například ve Španělsku mnozí, kteří využili systém dotací v roce 2020, stále čekají na proplacení.
Rumunsko má nejvyšší ekologické bonusy na podporu nákupu elektrického nebo hybridního vozidla v Evropě, ale i přes dotaci 10 000 eur zůstává cena elektromobilů daleko mimo dosah většiny spotřebitelů. V Rumunsku je ročně registrováno čtyřikrát více ojetých vozů než nových.
Podobně je průměrná cena elektromobilu v Bulharsku o 50 % až 75 % vyšší než u alternativy na fosilní paliva ve stejné třídě. Aby bulharská vláda posílila rodící se trh, zrušila daně na elektromobily a jako další výhodu mohou řidiči elektromobilů parkovat také zdarma v centru města. Majitelům to však ušetří jen asi 75 eur ročně.
V Chorvatsku, kde je průměrné stáří vozového parku 14 let, je 68 % vozidel na silnicích starších 10 let. Většina spotřebitelů se jen snaží nahradit svůj ojetý vůz jen o něco novějším modelem. Aby se zvýšil zájem o elektromobily, Chorvatský fond pro ochranu životního prostředí a energetickou účinnost od roku 2014 nabízí spolufinancování úsporných vozidel. V loňském roce bylo díky tomu zaregistrováno 1300 elektromobilů, což představovalo 8 % z prodaných nových vozů ale zanedbatelný počet proti 58 500 dovezených ojetých vozů.
Rakouská vláda v červnu zavedla pobídkový plán, který dotuje nákup elektromobilů částkou 5000 eur na vozidlo. Systém pobídek, který zahrnuje finanční i daňové výhody, však oslovuje především firmy a nikoliv spotřebitele - 13 % nově registrovaných aut jsou elektrická vozidla, ovšem pořízená především společnostmi modernizujícími svůj vozový park.
Nabíjecí infrastruktura
Exekutiva EU si stanovila za cíl instalovat elektrickou dobíjecí stanici každých 60 km a vodíkovou čerpací stanici každých 150 km podél hlavních dálnic EU. Dosavadní pokrok v instalaci nabíjecích stanic se mezi členskými státy velmi liší. Zatímco vlády se zaměřují na uspokojování potřeb místních řidičů, aby se elektromobily uchytily, musí celoevropská nabíjecí infrastruktura nabízet bezproblémové nabíjení při cestách přes hranice.
Rakousko patří do horní třetiny zemí EU, pokud jde o infrastrukturu nabíjení, přetrvávají však zde vážné mezery. „Přechod na elektromobilitu do roku 2030 je nereálný, protože dobíjecí infrastruktura nebude celostátně dostupná,“ řekl generální ředitel pracovní skupiny rakouských dovozců automobilů Christian Pesau.
Španělsko má v současnosti 1,1 nabíječky na 100 km (asi 3 % z celkového počtu v Evropě) a podíl elektromobilů 3,2 %. Aby byl dosažen cíl Evropské komise pro rok 2030, musí se tento počet každoročně zvyšovat o 42 % až 44 %. Současná situace přiměla Brusel, aby v říjnu zaslal Španělsku formální upozornění týkající se legislativy na podporu elektrických vozidel.
Španělsko má 15 soukromých provozovatelů nabíjecích zařízení s možností předplatného i bez předplatného. Některá města nabízejí nabíjení jako bezplatnou veřejnou službu. Ale různé modely předplatného a různé typy připojení vedou k nejasnostem. Španělsko neplánuje upřednostňovat standardizaci nabíječek, což znamená, že řidiči musí před nabíjením najít stanici kompatibilní s jejich vozidlem.
Chorvatsko, oblíbená turistická destinace, rozšiřuje svou síť dobíjecích stanic, aby usnadnilo předpokládaný nárůst návštěvníků přijíždějících do země s elektrickými vozidly. Podle chorvatského centra vozidel bylo na konci roku 2020 v zemi 8080 vozidel s hybridním pohonem a 1343 vozů na elektrický pohon. Kromě obsluhy těchto vozidel musí být nabíjecí infrastruktura země schopna zvládnout nárůst poptávky v letních měsících. V současné době je v Chorvatsku kolem 600 nabíjecích stanic rozmístěných na 300 místech. Financování zavádění dobíjecí infrastruktury je poskytováno především z daní získaných prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami. Vládní plán předpokládá až 40 milionů eur určených na snižování emisí z dopravy.
Rumunsko se už může pochlubit více než 1200 nabíjecími stanicemi, ale pouze 200 z nich může poskytovat rychlé nabíjení. Rumunsko ve svém programu obnovy a odolnosti vyčlenilo finanční prostředky na instalaci 13 000 nových nabíjecích stanic.
V České republice národní plán čisté mobility počítá s 250 000 až 500 000 elektromobily v zemi do roku 2030. V současnosti je zde 750 veřejných dobíjecích stanic. Vláda ČR zahrnula dobíjecí infrastrukturu do svého Národního plánu obnovy a do připravovaných dotačních programů financovaných z fondů EU.
Bez zvýšené finanční podpory a zvýšené pozornosti vůči obavám průměrného spotřebitele bude podle Euractivu revoluce ve velké části Evropy i nadále stagnovat.
Nejen, že prodej elektrických vozidel roste, ale nejznámější výrobce elektrických vozidel na světě Tesla je nyní kapitálově nejhodnotnější automobilovou společností. Jak se zdá, transformace k elektromobilitě probíhá rychlým tempem a neúprosně mění prostředí mobility.
Průzkum Euractivu, týkající se rozšíření elektrických vozidel na celém kontinentu, však tento příběh zpochybňuje a odhaluje vážné překážky pro přijetí elektromobilů ve východní a jižní Evropě. Špatně rozvinutý trh s ojetými elektrickými vozidly, chaos v předplatném nabíjecích služeb a obavy z degradace akumulátorů nadále brání přijetí elektrických vozidel a posilují často zmiňované problémy elektromobility, jako jsou vysoké pořizovací náklady a nedostatečná nabíjecí infrastruktura. Ze zprávy Euractivu vyplývá, že revoluce elektrických vozidel obchází méně majetné Evropany.
Pohled z Bruselu
Vzhledem k tomu, že osobní a lehké užitkové automobily jsou zodpovědné za 12 % emisí CO2 vypouštěných v EU, jsou elektricky poháněná vozidla považována za klíčový prostředek ke snižování emisí z dopravy v Evropě.
V roce 2020 mělo 11 % z celkových registrací nových aut v Evropě elektrický pohon oproti 3,5 % v roce 2019. Podle údajů obchodního sdružení evropských výrobců automobilů ACEA dosáhly ve třetím čtvrtletí roku 2021 elektromobily s akumulátory podíl 9,8 % na celkovém prodeji nových aut v EU, zatímco plug-in hybridní vozy tvořily 9,1 %. Dohromady (17,6 %) tak předčily prodej vozů s turbodiesely. Vozidla se zážehovými motory však zůstávají pohodlně v čele.
K růstu prodeje elektromobilů přispívá legislativa - jak na národní, tak na evropské úrovni - zaměřená na potlačení fosilních paliv. V červenci Evropská komise předložila návrh, který by od roku 2035 zakázal prodej nových osobních a lehkých užitkových automobilů produkujících uhlíkové emise, což v podstatě znamená konec spalovacího motoru. Opatření je v souladu s plány EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % a stanovit cestu k dosažení čisté nuly do roku 2050.
Na obavy spotřebitelů ohledně vysoké ceny elektricky poháněných vozidel ve srovnání s jejich protějšky na fosilní paliva Timmermans tvrdí, že počáteční cena elektricky poháněných vozidel by měla v nadcházejících letech klesnout. Očekává, že celkové náklady na vlastnictví, které zohledňují i náklady na palivo, klesnou pod úroveň současných vozidel se spalovacími motory již v roce 2027.
V očekávání stále přísnější legislativy se evropští výrobci automobilů již nyní přiklánějí k výrobě elektricky poháněných vozidel a mnozí z nich, včetně Volkswagenu, oznámili svůj záměr ukončit v příštích letech výrobu modelů se spalovacími motory.
Zatímco rostoucí prodej dělá z Evropy světového lídra v přijímání elektricky poháněných vozidel, elektromobily stále představují pouze zlomek automobilů pohybujících se po silnicích EU. Velkou část prodeje elektrických vozidel směřuje k firmám, které využívají finanční pobídky zaměřené na podporu elektromobilů. Firemní vozové parky tvoří přibližně 20 % vozidel provozovaných v Evropě.
Finanční pobídky
Vlády v EU podporují prodej elektrických vozidel zaváděním daňových úlev a dotací. Ale průměrní spotřebitelé, kteří nemohou čerpat z pomoci podnikových účetních a právníků, se potýkají se složitými požadavky spojenými s vypsanými dotacemi. Ukazuje se, že systém pobídek jen minimálně pomáhá spotřebitelům se středními a nízkými příjmy. Je pro ně obtížné uhradit vyšší cenu předem, zejména s ohledem na to, že není známo, kdy finanční pomoc od státu dorazí - například ve Španělsku mnozí, kteří využili systém dotací v roce 2020, stále čekají na proplacení.
Rumunsko má nejvyšší ekologické bonusy na podporu nákupu elektrického nebo hybridního vozidla v Evropě, ale i přes dotaci 10 000 eur zůstává cena elektromobilů daleko mimo dosah většiny spotřebitelů. V Rumunsku je ročně registrováno čtyřikrát více ojetých vozů než nových.
Podobně je průměrná cena elektromobilu v Bulharsku o 50 % až 75 % vyšší než u alternativy na fosilní paliva ve stejné třídě. Aby bulharská vláda posílila rodící se trh, zrušila daně na elektromobily a jako další výhodu mohou řidiči elektromobilů parkovat také zdarma v centru města. Majitelům to však ušetří jen asi 75 eur ročně.
V Chorvatsku, kde je průměrné stáří vozového parku 14 let, je 68 % vozidel na silnicích starších 10 let. Většina spotřebitelů se jen snaží nahradit svůj ojetý vůz jen o něco novějším modelem. Aby se zvýšil zájem o elektromobily, Chorvatský fond pro ochranu životního prostředí a energetickou účinnost od roku 2014 nabízí spolufinancování úsporných vozidel. V loňském roce bylo díky tomu zaregistrováno 1300 elektromobilů, což představovalo 8 % z prodaných nových vozů ale zanedbatelný počet proti 58 500 dovezených ojetých vozů.
Rakouská vláda v červnu zavedla pobídkový plán, který dotuje nákup elektromobilů částkou 5000 eur na vozidlo. Systém pobídek, který zahrnuje finanční i daňové výhody, však oslovuje především firmy a nikoliv spotřebitele - 13 % nově registrovaných aut jsou elektrická vozidla, ovšem pořízená především společnostmi modernizujícími svůj vozový park.
Nabíjecí infrastruktura
Exekutiva EU si stanovila za cíl instalovat elektrickou dobíjecí stanici každých 60 km a vodíkovou čerpací stanici každých 150 km podél hlavních dálnic EU. Dosavadní pokrok v instalaci nabíjecích stanic se mezi členskými státy velmi liší. Zatímco vlády se zaměřují na uspokojování potřeb místních řidičů, aby se elektromobily uchytily, musí celoevropská nabíjecí infrastruktura nabízet bezproblémové nabíjení při cestách přes hranice.
Rakousko patří do horní třetiny zemí EU, pokud jde o infrastrukturu nabíjení, přetrvávají však zde vážné mezery. „Přechod na elektromobilitu do roku 2030 je nereálný, protože dobíjecí infrastruktura nebude celostátně dostupná,“ řekl generální ředitel pracovní skupiny rakouských dovozců automobilů Christian Pesau.
Španělsko má v současnosti 1,1 nabíječky na 100 km (asi 3 % z celkového počtu v Evropě) a podíl elektromobilů 3,2 %. Aby byl dosažen cíl Evropské komise pro rok 2030, musí se tento počet každoročně zvyšovat o 42 % až 44 %. Současná situace přiměla Brusel, aby v říjnu zaslal Španělsku formální upozornění týkající se legislativy na podporu elektrických vozidel.
Španělsko má 15 soukromých provozovatelů nabíjecích zařízení s možností předplatného i bez předplatného. Některá města nabízejí nabíjení jako bezplatnou veřejnou službu. Ale různé modely předplatného a různé typy připojení vedou k nejasnostem. Španělsko neplánuje upřednostňovat standardizaci nabíječek, což znamená, že řidiči musí před nabíjením najít stanici kompatibilní s jejich vozidlem.
Chorvatsko, oblíbená turistická destinace, rozšiřuje svou síť dobíjecích stanic, aby usnadnilo předpokládaný nárůst návštěvníků přijíždějících do země s elektrickými vozidly. Podle chorvatského centra vozidel bylo na konci roku 2020 v zemi 8080 vozidel s hybridním pohonem a 1343 vozů na elektrický pohon. Kromě obsluhy těchto vozidel musí být nabíjecí infrastruktura země schopna zvládnout nárůst poptávky v letních měsících. V současné době je v Chorvatsku kolem 600 nabíjecích stanic rozmístěných na 300 místech. Financování zavádění dobíjecí infrastruktury je poskytováno především z daní získaných prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami. Vládní plán předpokládá až 40 milionů eur určených na snižování emisí z dopravy.
Rumunsko se už může pochlubit více než 1200 nabíjecími stanicemi, ale pouze 200 z nich může poskytovat rychlé nabíjení. Rumunsko ve svém programu obnovy a odolnosti vyčlenilo finanční prostředky na instalaci 13 000 nových nabíjecích stanic.
V České republice národní plán čisté mobility počítá s 250 000 až 500 000 elektromobily v zemi do roku 2030. V současnosti je zde 750 veřejných dobíjecích stanic. Vláda ČR zahrnula dobíjecí infrastrukturu do svého Národního plánu obnovy a do připravovaných dotačních programů financovaných z fondů EU.
Bez zvýšené finanční podpory a zvýšené pozornosti vůči obavám průměrného spotřebitele bude podle Euractivu revoluce ve velké části Evropy i nadále stagnovat.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz