name | autoweek.cz

Prezident ACEA Ola Källenius oslovil evropské politiky

16.01.2025 | | Aktuality

Nově nastupující prezident Asociace evropských výrobců automobilů ACEA Ola Källenius, který je současně generálním ředitelem společnosti Mercedes-Benz, zaslal nejvyšším politickým představitelům Evropské unie otevřený dopis vyzdvihující priority automobilového průmyslu.

Posílení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu pro obnovený hospodářský růst.

Na konci loňského roku byl svět svědkem působivého znovuotevření Notre-Dame de Paris – francouzské ikony a skutečného evropského kulturního pokladu. Bylo to jen pět let poté, co se francouzský prezident Emmanuel Macron zavázal, že během této krátké doby bude evropská památka obnovena krásnější než kdy předtím. Bylo toho dosaženo díky společnému úsilí, ambicióznímu myšlení, optimismu, smělosti a také díky ochotě všech zúčastněných pracovat na dosažení tohoto cíle s maximální důsledností.

 

Stejný přístup a postoj potřebujeme pokud jde o evropské hospodářství. To je o to důležitější pokud vezmeme v úvahu situaci, v níž se nacházíme, kde geopolitické a makroekonomické problémy, složitá a bezprecedentní transformace a zesílená globální konkurence ohrožují status Evropy.

 

V srdci evropského hospodářství, a tedy také v srdci současného úsilí o transformaci, je evropský automobilový průmysl. Od svého vzniku v roce 1886 se znovu a znovu obnovoval. Náš průmysl učiní vše potřebné, aby se úspěšně transformoval, aby mohl i nadále přinášet udržitelnou dopravu a individuální mobilitu, aby zajistil pracovní místa a prosperitu a přispěl k posílení konkurenceschopnosti Evropy ve srovnání s Čínou a USA.

 

Na začátku svého mandátu prezidenta Asociace evropských výrobců automobilů ACEA bych se s vámi rád podělil o nejdůležitější priority evropského automobilového průmyslu a naznačil, kde by byla politická podpora prospěšná.

 

Evropský automobilový průmysl je ze své podstaty globální. Naše osobní automobily, lehká užitková vozidla, nákladní automobily a autobusy se prodávají a jezdí po celém světě. Klíčovou součástí toho je, že evropští výrobci vynikají v zásadních oblastech jako světoví lídři v technologiích a inovacích ztělesňujících evropskou dokonalost.

 

Jako jedno z nejdůležitějších a nejmodernějších odvětví v Evropě poskytujeme pracovní místa 13 milionům Evropanů v rámci hodnotového řetězce a přispíváme 7 % k HDP EU. Náš průmysl vytváří třetinu soukromých výdajů na výzkum a vývoj v Evropě. Kromě toho přinášíme 390 miliard eur vládních příjmů. Tím, že jsme hluboce propojeni s ostatními sektory v celé Evropě, pozitivně ovlivňujeme i jejich podnikání. A protože naše odvětví sídlí na kontinentu, kde bylo auto původně vynalezeno, píše tak úspěšný příběh jako žádné jiné. Vzhledem k tomu, že evropská ekonomika a náš průmysl jsou na křižovatce, je nyní klíčové nastavit správné rámcové podmínky, které nám umožní nadále přidávat nové kapitoly.

 

Jako vedoucí pracovník v automobilovém průmyslu se snažím maximalizovat příležitosti, které transformace nabízí, udržovat si optimistický a do budoucnosti orientovaný výhled a zároveň minimalizovat související rizika.

 

Za prvé, potřebujeme realistickou cestu k dekarbonizaci evropského automobilového průmyslu – takovou, která bude řízena trhem, nikoli sankcemi.

Evropský Zelený úděl musí být podroben prověření reality a novému uspořádání aby byl méně rigidní, flexibilnější a aby se z dekarbonizace automobilového průmyslu stal ekologický a ziskový obchodní model. Dovolte mi, abych to řekl jasně: automobilový průmysl EU je i nadále oddán cíli EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050 a také posunu k dopravě a mobilitě s nulovými emisemi. Strategie dekarbonizace pro automobilový průmysl však musí vytvářet hospodářský růst a konkurenceschopnost, nikoli je omezovat. Koneckonců jsme „rizikovými kapitalisty“ naší vlastní transformace. Musíme zůstat konkurenceschopní a ekonomicky úspěšní, abychom to vše mohli financovat.

 

Evropský automobilový průmysl již nabízí širokou škálu atraktivních elektrifikovaných vozidel. Od ledna do listopadu loňského roku se jich prodaly přibližně dva miliony. Transformace v Evropě však nepostupuje požadovaným tempem. Toto tempo je dáno zákazníky a podmínkami na trhu. Aby mohla bezemisní mobilita vzkvétat, musí se ekosystém jako celek stát pro zákazníky atraktivnějším. Podpora nákupu a používání elektrických a elektrifikovaných vozidel s fiskálními a nefinančními pobídkami by jistě pomohla přejít k trhu fungujícímu s vlastní motivací.

 

Kromě podpory více tržních přístupů k dekarbonizaci musíme také revidovat současný regulační rámec. To sahá od prosazování obnovitelné energie a větší dobíjecí infrastruktury až po efektivní zpoplatnění CO₂ a úpravu současných předpisů založených na sankcích. Od Evropské komise potřebujeme jasnou představu o cílech CO₂ pro osobní automobily a lehká užitková vozidla v roce 2025 a následujících letech. Automobilový průmysl především potřebuje vědět, jak zmírnit riziko výrazného nesouladu. V kritické fázi transformace by riziko placení vysokých sankcí za nedodržení emisí CO₂ odvedlo potřebné finanční prostředky z výzkumu a vývoje i od dalších investic.

 

Jen velmi málo prognóz předpovídalo současnou geopolitickou a makroekonomickou realitu. Přesto je většina evropských politických cílů a pokynů založena na prognózách, které se nenaplnily. Proto je nyní nutné tyto cíle a pokyny přizpůsobit změněné realitě. Kromě otázky dodržování předpisů pro lehká užitková vozidla po roce 2025 je nezbytný komplexní přezkum předpisů o emisích CO₂ pro lehká i těžká užitková vozidla s ohledem na plány do roků 2030 a 2035. Tento přezkum by měl nastínit, jak vytvořit nezbytné rámcové podmínky, které umožní přechod na mobilitu s nulovými emisemi a zároveň zlepší dlouhodobou konkurenceschopnost našeho průmyslu.

 

K dosažení tohoto cíle potřebujeme kromě nezbytné politické podpory také větší meziodvětvovou spolupráci. Musíme zapojit poskytovatele energií, provozovatele sítí i telekomunikační a IT společnosti, abych jmenoval alespoň některé. Politika a průmysl musí postupovat společně pokud jde o další rozšiřování komplexní infrastruktury nabíjení a doplňování vodíku v celé EU, o zvyšování dostupné a hojné zelené energie proudící přes inteligentní sítě a zajišťování přístupu k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin.

 

Za druhé, EU potřebuje regulační rámec, který posílí konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Nestačí pouze revidovat Evropskou zelenou dohodu. Musí jít ruku v ruce s holistickou průmyslovou strategií, která pomůže evropskému průmyslu posílit jeho konkurenční výhody. Zpráva Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti, kterou iniciovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, představuje jasný a komplexní plán ke zlepšení celkové konkurenceschopnosti celé EU. Nyní jde o to zajistit, aby se návrhy z této zprávy proměnily v rozhodnutí a reformy.

 

Vyzýváme proto vedoucí evropské politiky, aby přijali řadu koordinovaných opatření. Udělejte především to, co je nezbytné k dokončení jednotného evropského trhu, včetně unie kapitálových trhů. Je také důležité zjednodušit regulační kalendář seskupením automobilových předpisů do celků, zajistit, aby se nové regulační požadavky vztahovaly pouze na nová a nikoli na stávající typová schválení, a zřídit pracovní skupinu pro posouzení souladu předpisů. To vytvoří efektivnější a předvídatelnější regulační prostředí.

 

Kromě toho by měla být podporována průmyslová politika, která evropským výrobcům umožní být vysoce konkurenceschopní na globálních automobilových trzích. To zahrnuje stimulaci výzkumu a vývoje a inovací, jakož i jejich přenos do komercializace a zároveň přilákání talentovaných pracovníků z celého světa, aby podpořili růst.

 

Důležité je také poskytování dostupné a dosažitelné energie za rozumnou cenu. Kromě toho je nezbytné řešit vysoké náklady na pracovní sílu i její nepružnost, a také problém nadměrné regulace.

 

Tím, že se vypořádáme s těmito nákladovými faktory a poskytneme našemu odvětví víc prostoru pro podnikání, můžeme zlepšit celkovou cenovou dostupnost a konkurenceschopnost výroby vozidel v Evropě.

 

Je také zásadní zajistit agilní a konkurenceschopný hodnotový řetězec. To by mělo zahrnovat automobilové komponenty, vývoj a výrobu akumulátorů, vývoj softwaru a polovodiče. ACEA bude na řešení těchto problémů nadále tlačit.

 

Zatřetí, EU musí podporovat nové přístupy k vytváření celosvětových, vzájemně prospěšných obchodních vztahů.

Hrozí, že se politické a obchodní rozdíly mezi EU, USA a Čínou ještě více prohloubí. EU a náš průmysl musí zvážit, jak se pohybovat mezi spoluprací a konkurencí. My Evropané jsme v posledních desetiletích výrazně získali z otevření trhů a celosvětového rozšíření volného obchodu. A tak, zcela přirozeně, můžeme také hodně ztratit, pokud se tento vývoj obrátí.

 

Zatímco mnozí vyjadřují ponuré vyhlídky pro globální obchod, vedoucí postavení EU je zásadní pro jeho oživení, maximalizaci jeho příležitostí a nalezení cesty k navázání dlouhodobých obchodních vztahů. V tomto ohledu se lze něco naučit z další velké celosvětové akce konané v Paříži v loňském roce - z olympijských her. Stejně jako sport je i mezinárodní obchod o tvrdé konkurenci, ale vždy spravedlivé a řízené podle pravidel.

 

Do jisté míry je pochopitelné, že EU musí chránit svůj domácí trh a svou ekonomiku před hráči, kteří nedodržují pravidla WTO. Zkušenosti ale také ukázaly, že potenciální obchodní války nemají vítěze. Protekcionistická opatření nejsou nutně tím nejlepším řešením.

 

Pokud jde o Čínu, rovné podmínky by neměly být využívány k odříznutí trhů a ohrožení dlouho zavedených a dobře fungujících dodavatelských řetězců. Spíše než budování zdí by měl být evropský vnitřní trh posílen a odolnější. Oba regiony, EU i Čína, chtějí chránit pracovní místa na svých domácích trzích a zároveň těžit z výhod volného mezinárodního obchodu. V tomto ohledu mají obě strany zájem na nalezení dohody. Proto oceňujeme úsilí politiků EU i Číny o nalezení vzájemně přijatelného řešení v antisubvenčním případu EU. Tato jednání musí dospět k pozitivnímu závěru co nejdříve.

 

Pokud jde o obchodní vztahy mezi EU a USA, existuje mezi oběma regiony silná vzájemná závislost, která se po staletí rozrůstala. Projevuje se to i ve značných dlouhodobých investicích evropských automobilek na druhé straně Atlantiku. Evropské automobilové společnosti podporují vytváření prosperity, zaměstnanosti a růstu v USA. Členové ACEA jsou jako vybraní zaměstnavatelé a dobří korporátní občané nedílnou součástí americké ekonomiky a místních komunit, které jsou pro ně domovem. Těšíme se na spolupráci s nastupující administrativou v rámci politiky, která bude pomáhat růstu a rozvoji amerického výrobního a automobilového průmyslu, stejně jako obchodním vztahům mezi EU a USA.

 

Christine Lagardeová, prezidentka Evropské centrální banky, se dostala k jádru toho, jak se budoucí obchodní vztahy mohou nejlépe rozvíjet, když pro Financial Times řekla: „Odveta by byla špatným přístupem. Musíme se přizpůsobit druhé straně stolu.“ EU by měla usilovat o dohodu s USA a pokusit se vyhnout potenciálnímu obchodnímu konfliktu.

 

Dohoda o volném obchodu, uzavřená mezi Evropskou komisí a státy Mercosur na konci loňského roku, je pozitivním signálem pro mezinárodní obchod. Podobně je ze stejných důvodů klíčové uzavření dohody s Austrálií, zejména pro zajištění přístupu ke kritickým surovinám potřebným pro zelenou transformaci. A konečně, důležité bude využití nástrojů, jako je strategie Globální brána (Global Gateway), k navázání partnerství se zeměmi bohatými na zdroje. Tato vzájemně propojená opatření udrží růst našeho odvětví a zajistí jeho budoucí úspěch.

 

Celkově je nezbytné uznat, že obchod s Čínou a USA je pro prosperitu evropského hospodářství nejdůležitější.

 

Evropa a její ekonomika jsou na křižovatce.

To může být znepokojivé a  vytváří to nejistotu. Pevně ​​však věřím, že pokud půjdeme správnou cestou, cestou, která vyváží regulační pokyny a tržní podnikatelské prostředí, tato transformace nám nabídne nové a vzrušující příležitosti k ještě silnějšímu růstu. Je jen na nás, zda uspějeme! Pojďme vpřed, chopme se okamžiku a přijměme odvážné reformy.

 

Zahájení strategického dialogu mezi automobilovým průmyslem a Evropskou komisí pod vedením předsedkyně von der Leyenové je plánováno už brzy a bude skvělou příležitostí k diskusi o těchto reformách a opatřeních.

 

Narodil jsem se a vyrostl ve Švédsku, žiji více než 30 let v Německu, Spojených státech a Velké Británii. Získal jsem německé občanství a jsem v srdci Evropan. Stejně dlouho pracuji pro globální automobilovou společnost, takže jsem doma také v automobilovém světě. Proto je pro mě důležité, abychom společně pokročili v automobilovém průmyslu i v Evropě. My v ACEA jsme na toto úsilí připraveni – ku prospěchu Evropy, jejích občanů a její ekonomiky.

 

Ola Källenius

 

Foto: Mercedes-Benz/ACEA