name | autoweek.cz
Počet insolvenčních návrhů se v dubnu propadl o třetinu
11.05.2020 | Tiskové zprávy
Uchazečů o oddlužení v dubnu výrazně ubylo. Z březnových více než tří tisíc se jejich počet propadl na 1919. Lidé s řešením dluhů vyčkávají.
Opatření přijatá proti šíření pandemie koronaviru přiměla Čechy odložit řešení jejich dluhů. Zatímco v únoru i březnu přesáhl počet osob žádajících o insolvenci tři tisíce, v dubnu bylo podáno jen 1919 insolvenčních návrhů.
„Důvodem je především skutečnost, že lidé v obavách z nákazy méně vyhledávali služby akreditovaných dluhových poradců, advokátů či notářů, kteří mohou insolvenční návrhy sepisovat. Někteří dlužníci navíc vyčkávají, zda nedosáhnou na podporu v rámci státních opatření na záchranu ekonomiky. Svou roli hrají i velkorysá pravidla odkladu splátek bankám a splátkovým společnostem,” uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Pokles počtu návrhů na oddlužení je však podle odborníků jen dočasný. S tím, jak se situace začne vracet do normálu, bude opět žádostí o vstup do insolvence přibývat. Vliv na to může mít i změkčení pravidel pro oddlužení, ke kterému kvůli krizi způsobené epidemií koronaviru přistoupili zákonodárci. Například u OSVČ tak nově není pro vstup do oddlužení nutný souhlas věřitelů.
K lidem, kteří se na dluhové hraně pohybovali už před vypuknutím pandemie, by v závěru roku navíc mohla přibýt také první vlna těch, kteří neustojí přicházející ekonomickou krizi. „Nikdo nechce jít rovnou do insolvence. Lidé v problémech si nejdříve začnou postupně půjčovat peníze. Některým z nich úvěry skutečně pomohou těžké období přečkat, jiní však roztočí dluhovou spirálu natolik, že se z ní už nedokážou dostat. I to ale zpravidla trvá nejméně několik měsíců,” vysvětluje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
Pokud by hospodářská krize v důsledku opatření přijatých proti šíření pandemie trvala delší dobu, mohla by se podle Valáška dostat do pozice dlužníka dokonce i část stávajících věřitelů: „Každý, kdo dnes podniká, ví, v jak složité pozici věřitelé jsou. Na jedné straně musí na základě nařízení státu vyjít dlužníkům vstříc s odkladem splátek či nájmů, na druhou stranu ale mají sami závazky, které většinou přetrvávají.”
V případě, že by se v jednom časovém období sešla vlna insolvenčních návrhů, které lidé nyní odložili, s těmi, jež kvůli ekonomické krizi teprve vzniknou, mohlo by to také znamenat další zátěž pro soudy. Ty se již vloni musely vypořádat se skokovým nárůstem oddlužení v souvislosti s novelou insolvenčního zákona a některé z nich byly dokonce nuceny prodloužit lhůty pro zpracování insolvenčních návrhů. Pomoci by v tomto ohledu mohla digitalizace, ta však v českém soudnictví ze strany Ministerstva spravedlnosti postupuje pomalu.
Také insolvenční správci by podle Valáška uvítali více možností, jak ve vztahu k dlužníkům, věřitelům, soudům a dalším účastníkům insolvenčních řízení provádět více úkonů elektronicky. Ačkoli příslušná technická řešení již existují, legislativa nadále v řadě případů upřednostňuje osobní jednání.
„Příkladem za všechny je vzdělávání v oblasti finanční a dluhové gramotnosti, které může v rozsahu až 100 hodin nařídit uchazečům o oddlužení soud jako prevenci dalšího předlužení. V praxi jde však o mrtvé ustanovení, protože specializované poradny, jež by měly vzdělání poskytovat, na tyto aktivity nemají ani kapacity ani peníze. Přitom by stačilo zavést elektronické kurzy, jako je to dnes už běžné u školení bezpečnosti práce, požární ochrany a v řadě dalších podobných případů,“ uzavírá Valášek.
„Důvodem je především skutečnost, že lidé v obavách z nákazy méně vyhledávali služby akreditovaných dluhových poradců, advokátů či notářů, kteří mohou insolvenční návrhy sepisovat. Někteří dlužníci navíc vyčkávají, zda nedosáhnou na podporu v rámci státních opatření na záchranu ekonomiky. Svou roli hrají i velkorysá pravidla odkladu splátek bankám a splátkovým společnostem,” uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Pokles počtu návrhů na oddlužení je však podle odborníků jen dočasný. S tím, jak se situace začne vracet do normálu, bude opět žádostí o vstup do insolvence přibývat. Vliv na to může mít i změkčení pravidel pro oddlužení, ke kterému kvůli krizi způsobené epidemií koronaviru přistoupili zákonodárci. Například u OSVČ tak nově není pro vstup do oddlužení nutný souhlas věřitelů.
K lidem, kteří se na dluhové hraně pohybovali už před vypuknutím pandemie, by v závěru roku navíc mohla přibýt také první vlna těch, kteří neustojí přicházející ekonomickou krizi. „Nikdo nechce jít rovnou do insolvence. Lidé v problémech si nejdříve začnou postupně půjčovat peníze. Některým z nich úvěry skutečně pomohou těžké období přečkat, jiní však roztočí dluhovou spirálu natolik, že se z ní už nedokážou dostat. I to ale zpravidla trvá nejméně několik měsíců,” vysvětluje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
Pokud by hospodářská krize v důsledku opatření přijatých proti šíření pandemie trvala delší dobu, mohla by se podle Valáška dostat do pozice dlužníka dokonce i část stávajících věřitelů: „Každý, kdo dnes podniká, ví, v jak složité pozici věřitelé jsou. Na jedné straně musí na základě nařízení státu vyjít dlužníkům vstříc s odkladem splátek či nájmů, na druhou stranu ale mají sami závazky, které většinou přetrvávají.”
V případě, že by se v jednom časovém období sešla vlna insolvenčních návrhů, které lidé nyní odložili, s těmi, jež kvůli ekonomické krizi teprve vzniknou, mohlo by to také znamenat další zátěž pro soudy. Ty se již vloni musely vypořádat se skokovým nárůstem oddlužení v souvislosti s novelou insolvenčního zákona a některé z nich byly dokonce nuceny prodloužit lhůty pro zpracování insolvenčních návrhů. Pomoci by v tomto ohledu mohla digitalizace, ta však v českém soudnictví ze strany Ministerstva spravedlnosti postupuje pomalu.
Také insolvenční správci by podle Valáška uvítali více možností, jak ve vztahu k dlužníkům, věřitelům, soudům a dalším účastníkům insolvenčních řízení provádět více úkonů elektronicky. Ačkoli příslušná technická řešení již existují, legislativa nadále v řadě případů upřednostňuje osobní jednání.
„Příkladem za všechny je vzdělávání v oblasti finanční a dluhové gramotnosti, které může v rozsahu až 100 hodin nařídit uchazečům o oddlužení soud jako prevenci dalšího předlužení. V praxi jde však o mrtvé ustanovení, protože specializované poradny, jež by měly vzdělání poskytovat, na tyto aktivity nemají ani kapacity ani peníze. Přitom by stačilo zavést elektronické kurzy, jako je to dnes už běžné u školení bezpečnosti práce, požární ochrany a v řadě dalších podobných případů,“ uzavírá Valášek.
Další články
© 2025 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz