name | autoweek.cz

Nejde jen o cla na čínské elektromobily

05.10.2024 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Většina evropských zemí je připravena jít do obchodní války s Čínou. Přitom dochází k rozkolu uvnitř EU, kde se většina zemí staví proti Německu. Pod tlakem Německa by EU a Čína měly nadále hledat alternativní způsob řešení obchodního sporu, který zásadním způsobem rozděluje členy EU.

Návrh Evropské komise uvalit represivní cla na elektrická vozidla vyrobená v Číně, získal nezbytnou podporu od členských států EU. Deset zemí hlasovalo pro cla, zatímco Německo a čtyři další země hlasovaly proti a 12 zemí vč. ČR se zdrželo, což při potřebě najít potřebnou většinu proti návrhu komise znamenalo pokrytecké maskování souhlasu. Na stranu Německa se postavily jen Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta. Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) stále chce vyjednat konečnou verzi represivních tarifů s tím, že by byla cla okamžitě odstraněna.

 

Jednání budou pokračovat

Komise nicméně uvedla, že bude paralelně pokračovat v jednáních s Čínou aby prozkoumala alternativní řešení škodlivého subvencování. Konečné nařízení musí být zapsáno do úředního záznamu do 30. října a poté bude trvat pět let. „EU a Čína nadále usilovně pracují na prozkoumání alternativního řešení, které by při řešení poškozujícího subvencování zjištěného vyšetřováním Komise muselo být adekvátní a plně kompatibilní s pravidly WTO,“ uvedla Komise.

 

Evropská komise tvrdí, že její vyšetřování zjistilo, že Čína nespravedlivě dotovala její průmysl. Komise argumentuje tím, že podle jejího zjištění komise jsou čínské elektromobily obvykle o 20 % levnější než vozy vyráběné v EU. Čína toto tvrzení popírá a pohrozila vlastními cly na evropské potravinářské produkty a automobilový průmysl. EU loni obchodem s Čínou vydělala 739 miliard eur.

 

To znamená, že od 1. listopadu budou pravděpodobně platit další cla na elektrická vozidla vyrobená v Číně pro evropský trh, která budou uvalena navíc ke stávajícímu 10% dovoznímu clu. Trestní tarif na výrobce se liší a pohybuje se od 7,8 % u Tesly po 35,3 %. Pro BYD byl stanoven dodatečný tarif ve výši 17 % a Geely na 18,8 %. EU klasifikovala vozidla evropských výrobců, jako jsou BMW iX3 nebo Cupra Tavascan, která jsou vyvinuta v Evropě, ale vyrábějí se v Číně pro trh EU, na 21,3 %. Kdo údajně nespolupracoval s úřady při antisubvenčním vyšetřování, jako SAIC (MG) dostal paušální sazbu 35,3 %.

 

Proti odporu Berlína

EU rozhodla pro sankční cla na elektromobily dovážené z Číny v rozporu s jasnými preferencemi výrobců automobilů. Koncerny Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz cla jednomyslně odmítají. Německo v souladu s jejich požadavky hlasovalo proti clům, ale nedokázalo v Evropské unii zorganizovat potřebnou dvoutřetinovou většinu proti zavedení cel.

 

 „Vyrovnávací cla obecně nejsou vhodná pro dlouhodobé posílení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu - odmítáme je,“ uvedl Volkswagen. Šéf Cupry Wayne Griffiths, na jehož Tavascan, vyráběný v Anhui v Číně, se vztahuje clo ve výši 21,3 % řekl: „Tavascan je evropské auto evropské značky vyráběné německou společností Volkswagen Group v jím kontrolované společnosti v Číně. Přesto čelíme clům, které jsou v některých případech vyšší než ty, která se ukládají čínským firmám. To je pro nás nepochopitelné.“

 

„Výsledek hlasování je fatálním signálem pro evropský automobilový průmysl. Nyní je potřeba rychlé urovnání mezi Evropskou komisí a Čínou, abychom zabránili obchodnímu konfliktu, na němž nikdo nevydělá. Skutečnost, že Německo hlasovalo proti clům, je důležitým signálem a zvyšuje šance na vyjednané urovnání,“ řekl generální ředitel BMW Oliver Zipse.

 

„Obchodní konflikt zná jen poražené,“ řekla Hildegard Muellerová, prezidentka německé automobilové lobby VDA.

 

Mercedes-Benz, která zahrnuje čínskou společnost Beijing Automotive Group, a předseda holdingu Geely Li Shufu, jako jeho hlavní akcionář, uvedli, že cla byla chybou a vyzvali Evropskou komisi, aby odložila jejich implementaci a umožnila další rozhovory o dohodě.

 

Když byla cla v létě provizorně stanovena, Čína oznámila, že zváží 25% sankční cla na vozy se spalovacími motory o zdvihovém objemu nad 2,5 l dováženými z Evropy. Týká se to především exkluzivních aut německých prémiových značek Audi, BMW a Mercedes-Benz. Zatímco většina vozidel prodávaných v Číně se vyrábí lokálně, mnoho špičkových modelů se stále dováží z Německa. Podle německého statistického úřadu se loni z Německa do Číny vyvezlo 240 000 aut. Obchodní údaje ukazují, že téměř třetina prodeje vozů Audi, BMW a Mercedes v roce 2023 pocházela z Číny.

 

Německý přístup odkrývá staré trhliny

Mocná německá průmyslová lobby BDI vyvolala vlnu reakcí varováním. „Rozhodnutí o vyrovnávacích clech na trhu s elektromobily nesmí za žádných okolností znamenat konec diskusí. Úzká koordinace s evropskou ekonomikou je nezbytná a Komise musí co nejdřív co nejtěsněji zapojovat postižené evropské společnosti do vyšetřování, ne jako tomu bylo v případě elektromobilů.“

 

Achim Post, místopředseda socialistické strany SPD v německém Bundestagu, prohlásil: „V těchto ekonomicky náročných časech skrývají cla proti Číně vysoké riziko zejména pro průmysl v naší zemi. Nyní musíme ze všech sil využít zbývající čas do zavedení cel k dosažení dohody s Čínou.“

 

Michael Link, místopředseda parlamentní skupiny vládní FDP, uvedl: „Němci přijali správný reálpolitický přístup ke klíčové obchodní otázce. Náš průmysl by se samozřejmě měl rozumně stát výrazně méně závislým na čínském trhu, protože Čína zaujímá stále agresivnější postoj k zahraniční a obchodní politice a svévolně omezuje manévrovací prostor zahraničních investorů. Avšak ke snížení naší rizikové závislosti na čínském trhu nedojde přes noc. Právě kvůli naší vysoké závislosti na čínskému trhu by bylo lepší s Čínou tvrdě vyjednávat, diverzifikovat naši hospodářskou politiku a snižovat bezpečnostní rizika místo toho, abychom vstupovali do otevřeného obchodního konfliktu.“

 

Shodudvou stran německé vládní koalice SPD a FDP rozzlobilo třetí vládnoucí stranu Zelené. Jejich mluvčí pro ekonomické záležitosti Sandra Detzerová německý přístup odsoudila: „Hlasování kancléře je kontraproduktivní. Evropa musí zastupovat své zájmy jako celek. To je ale těžké, když jde německý kancléř opačným směrem. Nejedná se o protekcionismus, ale o opatření proti narušení hospodářské soutěže prostřednictvím dotací. Tímto rozhodnutím zaujímá EU nový přístup v jednání s Čínou a to je naléhavě potřeba. Ani němečtí výrobci automobilů by se neměli bránit prosazování pravidel WTO.“

 

Poraženým bude nakonec zákazník

Ústřední svaz německého automobilového průmyslu ZDK rozhodnutí lituje: „Pro ZDK výsledek hlasování v Radě ministrů EU o zavedení represivních cel na dovoz čínských automobilů vysílá špatný signál. Velmi nás mrzí, že postoj spolkového kancléře s jeho jasným ne nenašel většinu. Trestná cla nejsou řešením pro spravedlivý, globální obchod,“ řekl místopředseda sdružení Thomas Peckruhn, mluvčí německého výrobce obchodu.

 

„Spotřebitelé v důsledku toho budou muset v budoucnu za vozidla platit víc. To dále zhorší jejich nechuť kupovat si elektromobily. Pro prodejce automobilů, kteří se rozhodli zahrnout do své nabídky čínskou značku a investovali do ní, je to rána do peněženky, protože tato trestná cla hrozí narušením hospodářské soutěže. To bude mít dopad na veškerý export vozidel nevyráběných v Číně a oslabí by to Německo jako obchodní místo a zde sídlící výrobce a dodavatele,“ obává se Peckruhn.

 

Vrchní ředitelka pro dodavatelské řetězce vozidel a elektromobilů v organizaci Transport & Environment Julia Poliščanova k tomu uvedla: „Vyšší tarify pro čínské elektromobily jsou správné, ale pouze v souladu s cíli CO₂ pro automobily. Jsou součástí průmyslové politiky na podporu výroby elektromobilů v Evropě. Pokud ale EU odloží cíle CO₂ pro rok 2025 a zároveň omezí dostupné modely dovážené z Číny tak riskuje, že bude mít nejhorší z obou světů.“

 

Foto: EC - Audiovisual Service