name | autoweek.cz
Násilníci ve vlaku
03.11.2021 | Vladimír Rybecký | Doprava
Vítejte u dopravního zpravodaje Seana Gouldinga Carrolla z Euractiv s nejnovějším souhrnem zpráv o mobilitě z celé Evropy.
Pokud jde o vztah mezi individuální dopravou a emisemi uhlíku, je tu krásně jednoduchá úměra. Řešení je jasné: jezděte méně, létejte méně, víc choďte, víc jezděte na kole a využívejte veřejnou dopravu. Tento jednoduchý předpis samozřejmě komplikuje nespočet faktorů, včetně skutečnosti, že pro mnoho lidí je řízení nezbytností - ať už z pracovních důvodů nebo kvůli nedostatku možností veřejné dopravy. (Což znamená, že některé inovativní duše znovu zvažují, zda jejich práce vyžaduje vozidlo, jak ukazuje instalatér, který řídí nákladní kolo.)
Ne každé městské prostředí je také pohostinné pro cyklistiku. Většina našich měst je navržena s ohledem na pohodlí řidičů a cyklisté jsou přidáváni doslova na okraj. Většina stížností řidičů na špatné chování cyklistů na silnicích skrývá určitou ironii - systém přiděluje prostor autům, čímž zajišťuje, že cyklistika není pro slabé povahy. Pak přichází šok, když odvážlivci, kteří jsou ochotni nést riziko cestování na dvou kolech, nejsou tak mírnými a uctivými účastníky silničního provozu jaké by si řidiči představovali.
Jak je to tedy s veřejnou dopravou?
Kromě obvyklého reptání proti hromadné dopravě, že není spolehlivá, pokrývá příliš malou plochu a je příliš drahá, existují i další důvody, proč se lidé mohou rozhodnout pro auto místo vlaku. Zatímco auto je soukromý vesmír plující ulicemi, veřejná doprava je samozřejmě kolektivní zážitek. To znamená, že menšina může mít zásadní vliv na většinu.
V Irsku odborová organizace National Bus and Rail Union zvažuje, zda vyzvat k zastavení práce na protest proti „antisociálnímu chování a přímému násilnictví cestujících, které už přesáhlo mez únosnosti.“ Irští pracovníci na železnici tvrdí, že ve své každodenní práci čelí zneužívání, fyzickému násilí a neustálému obtěžování. Pro mnoho cestujících stačí hrozba zastrašování a obtěžování k tomu, aby opět hledali klíčky od auta.
Fintan O’Toole ve svém sloupku v Irish Times poukazuje na to, že ženy jsou nejpravděpodobněji odrazovány od cestování veřejnou dopravou, a tvrdí, že posílení bezpečnosti veřejné dopravy by mělo být vnímáno jako zelené i feministické téma. Podobně v Bruselu je vzácné potkat někoho (zejména mezi ženami), kdo nemá nepříjemný zážitek z nočního cestování metrem.
Aby byla veřejná doprava považována za nadřazenou nabídku proti automobilům, bude vyžadovat více než jen zelené odůvodnění.
COP26 se zaměřením na elektrická vozidla dráždí cyklistické organizace
Světoví lídři se sešli v Glasgowě na 26. konferenci OSN o změně klimatu COP26 s vírou, že do konce akce bude schválen ambicióznější plán na řešení změny klimatu. Doprava se ukazuje jako odvětví, které je obtížné globálně dekarbonizovat (je to jediné odvětví v Evropě, které v posledním desetiletí zaznamenalo spíš nárůst než pokles emisí), což znamená, že zvláštní pozornost se věnuje tomu, jak zajistit, aby pohyb osob a zboží byl udržitelnější.
Akce COP’s Transport Day, která se bude konat 10. listopadu, se má zaměřit na elektricky poháněná vozidla a zavádění dobíjecí infrastruktury pro usnadnění přechod na elektromobilitu. Ne na každého to však udělá dojem. Evropská federace cyklistů ECF označila zaměření na elektrická vozidla za „hluboce chybné“ a argumentuje tím, že se cyklistika přehlíží. ECF zveřejnila dopis podepsaný 26 organizacemi, v němž vyzývá vedoucí představitele shromážděné na COP26 aby se zavázali ke zvýšení počtu cyklistů zlepšením cyklistické infrastruktury a uzákoněním politiky, která povzbudí lidi k tomu, aby dávali přednost kolům před auty.
„Na COP26 se vlády musí zavázat, že všude zajistí financování a legislativu pro bezpečný a spravedlivý prostor pro cyklistiku. Občané jsou na změnu připraveni, nyní jim to naši lídři musí umožnit,“ řekl president ECF Henk Swarttouw.
„Určit cenu uhlíku, jakou příroda nemůže zaplatit,“ řekla von der Leyenová na COP26
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu OSN COP26 řekla, že země musí stanovit cenu za emise oxidu uhličitého způsobující změnu klimatu.
„Aby byla klimatická konference COP26 úspěšná, musí být světoví lídři ochotni přijmout konkrétní opatření, včetně dodržení svých finančních závazků ke spravedlivé a spravedlivé změně klimatu,“ uvedla první ministryně Skotska Nicola Sturgeonová.
Bugatti se změní v Bugatti Rimac
Italsko-francouzsko-německá značka superaut Bugatti, milovaná rappery od USA po Evropu, oznámila, že se spojí s chorvatskou Rimac Automobili a vytvoří Bugatti Rimac. Prostřednictvím předchozích investic do Rimac Automobili tak v novém podniku získají podíl také německá automobilka Porsche a jihokorejský výrobce Hyundai.
Firma Rimac Automobili je známá především výrobou elektrických sportovních superaut a systémů akumulátorů včetně nejrychlejšího elektricky poháněného vozidla na světě. Nově vzniklá společnost bude mít sídlo v chorvatském městě Sveta Nedelja s Mate Rimacem jako generálním ředitelem, ačkoli montáž Bugatti zůstane ve francouzském Molsheimu, kde je zaměstnáno 2500 lidí.
„Je mi ctí stát v čele této nové fúze automobilových myslí a začít to, co bude bezpochyby úspěšnou, revoluční a vzrušující novou kapitolou pro všechny zúčastněné. Jsem také nesmírně zvědavý na to, jaký hluboký dopad bude mít Bugatti Rimac na průmysl, a těším se na vývoj inovativních nových hyperaut a technologií,“ řekl Mate Rimac.
Těžební průmysl varuje před snahou Evropy po surovinové autonomii
Spoléhat se pouze na suroviny pocházející z Evropy by mohlo podnítit používání levnějších, nerecyklovatelných akumulátorů, což by zvýšilo potřebu těžit suroviny pro pohon elektrických vozidel, uvedl průmysl.
Kobalt a nikl jsou klíčovými součástmi lithio-ionových akumulátorů a jsou vhodné pro opětovné použití, což vyvolalo naděje, že velkou část evropské poptávky po těchto surovinách lze uspokojit spíš recyklací než těžbou. Než ale do systému vstoupí dostatečné množství akumulátorů s ukončenou životností je nutné pokračovat v těžbě velkého množství původních materiálů, aby se uspokojila předpokládaná poptávka. Někteří zákonodárci proto vyzvali evropské výrobce automobilů, aby upřednostňovali chemické složení akumulátorů, které vyžaduje výhradně suroviny, které mohou pocházet z Evropy.
„Přestože přechod výhradně na technologii, která nevyžaduje dovoz surovin, se může jevit jako ideální řešení, poškodilo by to úsilí o vytvoření více oběhového hospodářství a mohlo by naopak vyžadovat více těžby původního materiálu. To, co činí články bez kobaltu atraktivní pro kupující, je skutečnost, že jsou mnohem levnější. Jenže to také znamená, že pro recyklační společnosti nebude ekonomické je recyklovat,“ vysvětlil Adam McCarthy, prezident Cobalt Institute.
Těžební průmysl čelí kontroverzi kvůli informacím o neetických pracovních podmínkách v rozvojových zemích. V roce 2016 Amnesty International vydala otřesnou zprávu odhalující, že v kobaltových dolech v Demokratické republice Kongo pracuje 35 000 dětských dělníků. Pro Evropu může být lákavé vydat plošný zákaz materiálů z národů zapojených do tohoto zneužívání dětí, ale to by podle Adama McCarthyho problém nevyřešilo. Poukázal na těžkou chudobu, které mnoho dětí v těchto regionech čelí, a dodal, že tyto děti jsou de facto hlavou domácností protože jsou zodpovědné za zajištění jediného příjmu pro rodinu.
Ne každé městské prostředí je také pohostinné pro cyklistiku. Většina našich měst je navržena s ohledem na pohodlí řidičů a cyklisté jsou přidáváni doslova na okraj. Většina stížností řidičů na špatné chování cyklistů na silnicích skrývá určitou ironii - systém přiděluje prostor autům, čímž zajišťuje, že cyklistika není pro slabé povahy. Pak přichází šok, když odvážlivci, kteří jsou ochotni nést riziko cestování na dvou kolech, nejsou tak mírnými a uctivými účastníky silničního provozu jaké by si řidiči představovali.
Jak je to tedy s veřejnou dopravou?
Kromě obvyklého reptání proti hromadné dopravě, že není spolehlivá, pokrývá příliš malou plochu a je příliš drahá, existují i další důvody, proč se lidé mohou rozhodnout pro auto místo vlaku. Zatímco auto je soukromý vesmír plující ulicemi, veřejná doprava je samozřejmě kolektivní zážitek. To znamená, že menšina může mít zásadní vliv na většinu.
V Irsku odborová organizace National Bus and Rail Union zvažuje, zda vyzvat k zastavení práce na protest proti „antisociálnímu chování a přímému násilnictví cestujících, které už přesáhlo mez únosnosti.“ Irští pracovníci na železnici tvrdí, že ve své každodenní práci čelí zneužívání, fyzickému násilí a neustálému obtěžování. Pro mnoho cestujících stačí hrozba zastrašování a obtěžování k tomu, aby opět hledali klíčky od auta.
Fintan O’Toole ve svém sloupku v Irish Times poukazuje na to, že ženy jsou nejpravděpodobněji odrazovány od cestování veřejnou dopravou, a tvrdí, že posílení bezpečnosti veřejné dopravy by mělo být vnímáno jako zelené i feministické téma. Podobně v Bruselu je vzácné potkat někoho (zejména mezi ženami), kdo nemá nepříjemný zážitek z nočního cestování metrem.
Aby byla veřejná doprava považována za nadřazenou nabídku proti automobilům, bude vyžadovat více než jen zelené odůvodnění.
COP26 se zaměřením na elektrická vozidla dráždí cyklistické organizace
Světoví lídři se sešli v Glasgowě na 26. konferenci OSN o změně klimatu COP26 s vírou, že do konce akce bude schválen ambicióznější plán na řešení změny klimatu. Doprava se ukazuje jako odvětví, které je obtížné globálně dekarbonizovat (je to jediné odvětví v Evropě, které v posledním desetiletí zaznamenalo spíš nárůst než pokles emisí), což znamená, že zvláštní pozornost se věnuje tomu, jak zajistit, aby pohyb osob a zboží byl udržitelnější.
Akce COP’s Transport Day, která se bude konat 10. listopadu, se má zaměřit na elektricky poháněná vozidla a zavádění dobíjecí infrastruktury pro usnadnění přechod na elektromobilitu. Ne na každého to však udělá dojem. Evropská federace cyklistů ECF označila zaměření na elektrická vozidla za „hluboce chybné“ a argumentuje tím, že se cyklistika přehlíží. ECF zveřejnila dopis podepsaný 26 organizacemi, v němž vyzývá vedoucí představitele shromážděné na COP26 aby se zavázali ke zvýšení počtu cyklistů zlepšením cyklistické infrastruktury a uzákoněním politiky, která povzbudí lidi k tomu, aby dávali přednost kolům před auty.
„Na COP26 se vlády musí zavázat, že všude zajistí financování a legislativu pro bezpečný a spravedlivý prostor pro cyklistiku. Občané jsou na změnu připraveni, nyní jim to naši lídři musí umožnit,“ řekl president ECF Henk Swarttouw.
„Určit cenu uhlíku, jakou příroda nemůže zaplatit,“ řekla von der Leyenová na COP26
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu OSN COP26 řekla, že země musí stanovit cenu za emise oxidu uhličitého způsobující změnu klimatu.
„Aby byla klimatická konference COP26 úspěšná, musí být světoví lídři ochotni přijmout konkrétní opatření, včetně dodržení svých finančních závazků ke spravedlivé a spravedlivé změně klimatu,“ uvedla první ministryně Skotska Nicola Sturgeonová.
Bugatti se změní v Bugatti Rimac
Italsko-francouzsko-německá značka superaut Bugatti, milovaná rappery od USA po Evropu, oznámila, že se spojí s chorvatskou Rimac Automobili a vytvoří Bugatti Rimac. Prostřednictvím předchozích investic do Rimac Automobili tak v novém podniku získají podíl také německá automobilka Porsche a jihokorejský výrobce Hyundai.
Firma Rimac Automobili je známá především výrobou elektrických sportovních superaut a systémů akumulátorů včetně nejrychlejšího elektricky poháněného vozidla na světě. Nově vzniklá společnost bude mít sídlo v chorvatském městě Sveta Nedelja s Mate Rimacem jako generálním ředitelem, ačkoli montáž Bugatti zůstane ve francouzském Molsheimu, kde je zaměstnáno 2500 lidí.
„Je mi ctí stát v čele této nové fúze automobilových myslí a začít to, co bude bezpochyby úspěšnou, revoluční a vzrušující novou kapitolou pro všechny zúčastněné. Jsem také nesmírně zvědavý na to, jaký hluboký dopad bude mít Bugatti Rimac na průmysl, a těším se na vývoj inovativních nových hyperaut a technologií,“ řekl Mate Rimac.
Těžební průmysl varuje před snahou Evropy po surovinové autonomii
Spoléhat se pouze na suroviny pocházející z Evropy by mohlo podnítit používání levnějších, nerecyklovatelných akumulátorů, což by zvýšilo potřebu těžit suroviny pro pohon elektrických vozidel, uvedl průmysl.
Kobalt a nikl jsou klíčovými součástmi lithio-ionových akumulátorů a jsou vhodné pro opětovné použití, což vyvolalo naděje, že velkou část evropské poptávky po těchto surovinách lze uspokojit spíš recyklací než těžbou. Než ale do systému vstoupí dostatečné množství akumulátorů s ukončenou životností je nutné pokračovat v těžbě velkého množství původních materiálů, aby se uspokojila předpokládaná poptávka. Někteří zákonodárci proto vyzvali evropské výrobce automobilů, aby upřednostňovali chemické složení akumulátorů, které vyžaduje výhradně suroviny, které mohou pocházet z Evropy.
„Přestože přechod výhradně na technologii, která nevyžaduje dovoz surovin, se může jevit jako ideální řešení, poškodilo by to úsilí o vytvoření více oběhového hospodářství a mohlo by naopak vyžadovat více těžby původního materiálu. To, co činí články bez kobaltu atraktivní pro kupující, je skutečnost, že jsou mnohem levnější. Jenže to také znamená, že pro recyklační společnosti nebude ekonomické je recyklovat,“ vysvětlil Adam McCarthy, prezident Cobalt Institute.
Těžební průmysl čelí kontroverzi kvůli informacím o neetických pracovních podmínkách v rozvojových zemích. V roce 2016 Amnesty International vydala otřesnou zprávu odhalující, že v kobaltových dolech v Demokratické republice Kongo pracuje 35 000 dětských dělníků. Pro Evropu může být lákavé vydat plošný zákaz materiálů z národů zapojených do tohoto zneužívání dětí, ale to by podle Adama McCarthyho problém nevyřešilo. Poukázal na těžkou chudobu, které mnoho dětí v těchto regionech čelí, a dodal, že tyto děti jsou de facto hlavou domácností protože jsou zodpovědné za zajištění jediného příjmu pro rodinu.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz