name | autoweek.cz
Náborový pesimismus firem se obrací k lepšímu
09.09.2020 | Vladimír Rybecký | Autoservis
Společnost ManpowerGroup Česká republika zveřejnila výsledky průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce pro čtvrté čtvrtletí roku 2020. Zaměstnavatelé hledí do budoucnosti překvapivě optimisticky a do konce roku firmy nepředpokládají žádné velké otřesy.
V rámci průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce pro čtvrté čtvrtletí 2020 byla všem účastníkům vybraného reprezentativního vzorku 441 zaměstnavatelů v ČR položena otázka: „Jak očekáváte, že se změní celkový počet zaměstnanců ve vaší společnosti v následujícím čtvrtletí do konce prosince 2020 v porovnání s aktuálním čtvrtletím?“
Průzkum se prováděl za výjimečných okolností vypuknutí pandemie COVID-19. Přesto zaměstnavatelé v České republice hlásí pro čtvrté čtvrtletí 2020 mírně pozitivní náborové plány: 8 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, což je běžná hodnota z doby před pandemií, 7 % předpovídá snížení počtu pracovních sil, což je dvojnásobek běžné hodnoty, a 83 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro čtvrté čtvrtletí 2020 hodnotu +1 %.
„Je příjemným překvapením pro zaměstnance, že firmy výrazně přehodnotily svůj silný pesimismus z minulého čtvrtletí. Situace na trhu práce je ale stále velice nepřehledná pro zaměstnance i zaměstnavatele. V důsledku vládní podpory na zachování zaměstnanosti, strachu lidí měnit zaměstnání a omezení mezinárodního náboru trh práce prakticky zamrzl. Firmy ještě nedokážou plně posoudit, jak se bude do budoucna vyvíjet jejich business. Pro zaměstnavatele je nyní ještě náročnější nalézt nové zaměstnance než v období konjunktury, a to především ve výrobním sektoru,“ řekla generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
„Celosvětový pokles odbytu automobilů sice znamená hrozbu pro českou ekonomiku a zaměstnanost, nicméně řada mezinárodních firem přesouvá část výroby do ČR a poptává nové zaměstnance, které velmi těžko na lokálním trhu hledá. Mírně se ale zlepšila dostupnost specialistů, techniků, odborných a vedoucích pracovníků,“ dodala Jaroslava Rezlerová.
„Situaci na trhu práce zatím zkresluje státní podpora v rámci programu AntiCovid. Trh práce je zamrzlý a stát znemožňuje flexibilitu trhu práce. Jsme ve specifickém období, kdy ten, kdo potřebuje nové zaměstnance je stále nesežene, protože státní pomoc směřuje i tam, kde to nedává smysl a lidé sami zatím nechtějí ale ani nemusejí měnit místo,“ konstatovala Rezlerová.
Porovnání organizací podle velikosti
Zaměstnavatelé malých společností hlásí nejoptimističtější náborové plány s Čistým indexem trhu práce +4 %, což je z dlouhodobého srovnání neobvyklé, protože tato skupina obvykle bývá nejvíc pesimistická. Velké podniky vykazují Index +2 % a mírný pesimismus vidíme u středních podniků, kde je Index -2 %, podobně jako v mikropodnicích s Indexem -1 %.
Porovnání dle odvětví
Pouze ve třech ze sedmi odvětví zaměstnavatelé předpovídají pro nadcházející čtvrtletí nárůst počtu pracovních sil. Nejsilnější náborové prostředí hlásí odvětví Zpracovatelský průmysl a Ostatní služby (Státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura; Doprava, skladování a komunikace) s Indexem +4 %. Další pracovní příležitosti nabízí odvětví Stavebnictví s Indexem +2 %. Pozitivní je, že se jedná o tři zaměstnanecky silné sektory výrazně ovlivňující trh práce.
Jediná negativní předpověď je v odvětví Ostatní výroba (Výroba, rozvod elektřiny, plynu a vody; Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov; Těžba nerostných surovin) s Čistým indexem trhu práce -2 %. Ostatní odvětví hlásí stagnující náborové plány.
Dopady pandemie COVID-19 na náborové aktivity firem v ČR
Respondentům průzkumu byla položena i otázka „Kdy očekáváte, že se vaše náborové aktivity vrátí k úrovni před pandemií COVID-19?“ Na tu 37 % firem odpovědělo, že se tak stane do 12 měsíců, z toho 15 % do 3 měsíců. Naopak 54 % firem tvrdí, že se k původní výši náboru nevrátí nikdy a dopad na ekonomiku bude dlouhodobý. Jedná se o výrazné zhoršení tohoto očekávání oproti minulému čtvrtletí, kdy si to myslelo 19 % firem.
„Ukazuje to, že si firmy ještě na začátku léta myslely, že pandemie odezní a vše se vrátí k normálu. Nyní je už všem jasné, že začala dlouhodobá krize a řada věcí už nikdy nebude jako dřív,“ říká Jaroslava Rezlerová.
Na druhou otázku „Jaké plány má vaše firma v příštích 3 - 6 měsících se zaměstnanci, na které čerpala státní podporu na ochranu zaměstnanosti?“ odpovědělo 13 % firem, že si všechny ponechá na plný úvazek, 2 % plánují snížení úvazků a 2 % plánuje propuštění max 25 % z nich. Propouštění větší části těchto zaměstnanců neplánuje žádný respondent. Zároveň 87 % respondentů uvedlo, že nečerpalo státní podporu na zachování zaměstnanosti.
Jaké benefity české firmy plánují svým zaměstnancům v souvislosti s dopady COVID-19 nabídnout? Na prvním místě to je trvalá možnosti pracovat částečně z domova, kterou zavedlo 38 % firem, 37 % rozšířilo možnosti učení a rozvíjení nových dovedností, 33 % zavedlo flexibilní pracovní dobu, 25 % se zaměřuje na benefity spojené se zdravím a spokojeností, 22 % nabízí částečné úvazky a 11 % plný homeoffice.
„Ukázalo se, že karanténa urychlila využívání moderních trendů v zaměstnávání a využití homeoffice se velmi osvědčilo. Epidemie zřejmě urychlí i změny v ekonomice, které už tak byly revoluční v důsledku možností digitalizace a robotizace. Nutnost rychlého tréninku a rekvalifikace velkého množství lidí bude po epidemii ještě naléhavější. Firmy také investují do infrastruktury a automatizace, takže stále více činností přechází na stroje a lidská práce se v mnoha z nich už nevrací,“ řekla Jaroslava Rezlerová.
Průzkum se prováděl za výjimečných okolností vypuknutí pandemie COVID-19. Přesto zaměstnavatelé v České republice hlásí pro čtvrté čtvrtletí 2020 mírně pozitivní náborové plány: 8 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, což je běžná hodnota z doby před pandemií, 7 % předpovídá snížení počtu pracovních sil, což je dvojnásobek běžné hodnoty, a 83 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro čtvrté čtvrtletí 2020 hodnotu +1 %.
„Je příjemným překvapením pro zaměstnance, že firmy výrazně přehodnotily svůj silný pesimismus z minulého čtvrtletí. Situace na trhu práce je ale stále velice nepřehledná pro zaměstnance i zaměstnavatele. V důsledku vládní podpory na zachování zaměstnanosti, strachu lidí měnit zaměstnání a omezení mezinárodního náboru trh práce prakticky zamrzl. Firmy ještě nedokážou plně posoudit, jak se bude do budoucna vyvíjet jejich business. Pro zaměstnavatele je nyní ještě náročnější nalézt nové zaměstnance než v období konjunktury, a to především ve výrobním sektoru,“ řekla generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
„Celosvětový pokles odbytu automobilů sice znamená hrozbu pro českou ekonomiku a zaměstnanost, nicméně řada mezinárodních firem přesouvá část výroby do ČR a poptává nové zaměstnance, které velmi těžko na lokálním trhu hledá. Mírně se ale zlepšila dostupnost specialistů, techniků, odborných a vedoucích pracovníků,“ dodala Jaroslava Rezlerová.
„Situaci na trhu práce zatím zkresluje státní podpora v rámci programu AntiCovid. Trh práce je zamrzlý a stát znemožňuje flexibilitu trhu práce. Jsme ve specifickém období, kdy ten, kdo potřebuje nové zaměstnance je stále nesežene, protože státní pomoc směřuje i tam, kde to nedává smysl a lidé sami zatím nechtějí ale ani nemusejí měnit místo,“ konstatovala Rezlerová.
Porovnání organizací podle velikosti
Zaměstnavatelé malých společností hlásí nejoptimističtější náborové plány s Čistým indexem trhu práce +4 %, což je z dlouhodobého srovnání neobvyklé, protože tato skupina obvykle bývá nejvíc pesimistická. Velké podniky vykazují Index +2 % a mírný pesimismus vidíme u středních podniků, kde je Index -2 %, podobně jako v mikropodnicích s Indexem -1 %.
Porovnání dle odvětví
Pouze ve třech ze sedmi odvětví zaměstnavatelé předpovídají pro nadcházející čtvrtletí nárůst počtu pracovních sil. Nejsilnější náborové prostředí hlásí odvětví Zpracovatelský průmysl a Ostatní služby (Státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura; Doprava, skladování a komunikace) s Indexem +4 %. Další pracovní příležitosti nabízí odvětví Stavebnictví s Indexem +2 %. Pozitivní je, že se jedná o tři zaměstnanecky silné sektory výrazně ovlivňující trh práce.
Jediná negativní předpověď je v odvětví Ostatní výroba (Výroba, rozvod elektřiny, plynu a vody; Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov; Těžba nerostných surovin) s Čistým indexem trhu práce -2 %. Ostatní odvětví hlásí stagnující náborové plány.
Dopady pandemie COVID-19 na náborové aktivity firem v ČR
Respondentům průzkumu byla položena i otázka „Kdy očekáváte, že se vaše náborové aktivity vrátí k úrovni před pandemií COVID-19?“ Na tu 37 % firem odpovědělo, že se tak stane do 12 měsíců, z toho 15 % do 3 měsíců. Naopak 54 % firem tvrdí, že se k původní výši náboru nevrátí nikdy a dopad na ekonomiku bude dlouhodobý. Jedná se o výrazné zhoršení tohoto očekávání oproti minulému čtvrtletí, kdy si to myslelo 19 % firem.
„Ukazuje to, že si firmy ještě na začátku léta myslely, že pandemie odezní a vše se vrátí k normálu. Nyní je už všem jasné, že začala dlouhodobá krize a řada věcí už nikdy nebude jako dřív,“ říká Jaroslava Rezlerová.
Na druhou otázku „Jaké plány má vaše firma v příštích 3 - 6 měsících se zaměstnanci, na které čerpala státní podporu na ochranu zaměstnanosti?“ odpovědělo 13 % firem, že si všechny ponechá na plný úvazek, 2 % plánují snížení úvazků a 2 % plánuje propuštění max 25 % z nich. Propouštění větší části těchto zaměstnanců neplánuje žádný respondent. Zároveň 87 % respondentů uvedlo, že nečerpalo státní podporu na zachování zaměstnanosti.
Jaké benefity české firmy plánují svým zaměstnancům v souvislosti s dopady COVID-19 nabídnout? Na prvním místě to je trvalá možnosti pracovat částečně z domova, kterou zavedlo 38 % firem, 37 % rozšířilo možnosti učení a rozvíjení nových dovedností, 33 % zavedlo flexibilní pracovní dobu, 25 % se zaměřuje na benefity spojené se zdravím a spokojeností, 22 % nabízí částečné úvazky a 11 % plný homeoffice.
„Ukázalo se, že karanténa urychlila využívání moderních trendů v zaměstnávání a využití homeoffice se velmi osvědčilo. Epidemie zřejmě urychlí i změny v ekonomice, které už tak byly revoluční v důsledku možností digitalizace a robotizace. Nutnost rychlého tréninku a rekvalifikace velkého množství lidí bude po epidemii ještě naléhavější. Firmy také investují do infrastruktury a automatizace, takže stále více činností přechází na stroje a lidská práce se v mnoha z nich už nevrací,“ řekla Jaroslava Rezlerová.
Další články
© 2025 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz