name | autoweek.cz

Možné důsledky americko-čínské obchodní války

18.05.2024 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Joseph White, Chris Kirkham a Nora Eckertová se v analýze agentury Reuters zamysleli nad tím, že americko-čínská obchodní válka s elektromobily ve skutečnosti ohrožuje Bidenovu agendu zavádění čistých vozů.

Plán Bidenovy administrativy uvalit 100% clo na čínská elektricky poháněná vozidla a 25% na akumulátory by poskytl dočasnou ochranu pracovním místům v automobilkách v USA, potenciálně ovšem na úkor úsilí Bílého domu bojovat proti změně klimatu urychlením zavádění elektromobilů v USA.

V současnosti se ve Spojených státech prodává jen minimum elektromobilů vyrobených v Číně, takže okamžitý dopad vyšších tarifů by byl minimální. Bílý dům také plánuje víc než ztrojnásobit cla na čínské akumulátory a jejich komponenty na 25 %. Grafit, permanentní magnety používané v elektromotorech a další potřebné minerály mají dostat nové 25% clo. Tyto tarify už by mohly ovlivnit širší škálu vozidel.

Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena vydala v dubnu normy pro emise ve výfukových plynech, jejichž cílem je zvýšit podíl elektrických vozidel z 8 % v loňském roce až na 56 % do roku 2032. Výrobci automobilů varovali, že dosažení cílů pro elektromobily bude náročné, částečně proto, že pravidla Bidenovy administrativy odmítají federální dotace pro elektromobily, které dostávají příliš mnoho komponent z Číny. Bez přístupu k levnějším akumulátorům a potřebným materiálům vyrobeným v Číně budou elektrická vozidla pro běžné spotřebitele v USA příliš drahá, uvedli výrobci automobilů.

Obrana proti neexistující invazi

Americké automobilky v roce 2021 do Číny vyvezly 155 337 vozidel v hodnotě 6,3 miliardy dolarů, podle nejnovějších údajů vlády USA. Čína ve stejném roce poslala do Spojených států pouze 64 067 vozidel v hodnotě 1,45 miliardy dolarů. V současné době se ve Spojených státech prodávají čtyři řady vozidel vyrobených v Číně: Lincoln Nautilus SUV od Fordu, Buick Envision SUV od GM, Polestar 2 a Volvo S90 Recharge plug-in hybrid, která má doplnit Volvo EX30. Polestar a Volvo jsou dceřinými společnostmi čínské automobilky Geely.

Čínská odvetná cla, která by se zaměřovala na americká vozidla, by mohla poškodit BMW, která do Číny ročně posílá 25 000 vozidel ze Spartanburgu v Jižní Karolíně, nebo Mercedes-Benz, který vyrábí elektrická SUV prodávaná na největším světovém trhu ze závodu v Alabamě.

Jak varují představitelé průmyslu a někteří analytici, obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou by také mohla zvýšit náklady na elektromobily, akumulátory a další komponenty, a udržet tak celkové ceny elektromobilů vysoké. Elektromobily s americkými značkami, jako jsou Ford Mustang Mach-E nebo Tesla s novou podobou Modelu 3, podle údajů Ministerstva dopravy USA používají 30 % až 51 % obsahu z Číny.

„Od akumulátoru, těžby a veškeré technologické integrace je nyní vedoucím čínský dodavatelský řetězec. Je nejlepší. Proč neumožníte americké společnosti, aby měla svobodu vybrat si nejlepšího dodavatele?“ řekla Stella Li, vedoucí čínského výrobce elektromobilů a akumulátorů BYD na konferenci Milken institutu v Los Angeles.

Už před Bidenovou akcí zaujímala elektrická vozidla ústřední pozici v prezidentském klání v USA. Elektromobily jsou symbolem ve stranických debatách o klimatické politice i o tom, jak by USA měly reagovat na snahy Číny ovládnout kritické technologie v 21. století. Demokrat Biden a jeho předpokládaný republikánský odpůrce Donald Trump se shodují velmi málo kdy kromě případů, kdy jde o použití strmých cel a dalších obchodních překážek, které mají čínské výrobce elektromobilů udržet mimo americký trh. Biden a Trump sázejí na to, že protičínská obchodní politika osloví voliče ve swingových státech, jako jsou Michigan, Wisconsin a Pensylvánie, které jsou závislé na pracovních místech ve výrobě automobilů.

Připomínka celních bariér z minulosti

Odborníci se přou o to, zda silnější celní ochrana pomůže americkým automobilkám v dlouhodobém horizontu a bude fungovat ve prospěch spotřebitelů. „Cla kupují důležitý čas. Spojené státy jsou pět až sedm let za Čínou pokud jde o elektrická vozidla a dodavatelské řetězce akumulátorů. Čína chránila své výrobce automobilů v 90. letech 20. století. Američtí političtí vůdci by tedy mohli právem říci, že si jen vypůjčujeme stránku z čínské příručky,“ řekl Michael Dunne, konzultant, který roky sleduje čínský automobilový průmysl.

Zastánci zrychlení tempa zavádění elektromobilů s cílem snížit emise oxidu uhličitého varují, že snížení tlaku ze strany čínských výrobců elektromobilů se jim vrátí. Výrobci automobilů v Detroitu by si mohli zopakovat zkušenost ze 70. a 80. let, kdy celní omezení na dovážená japonská auta poskytovala domácím automobilkám ochranu před levnějšími rivaly. Tyto obchodní překážky povzbudily Toyotu, Hondu a Nissan aby přenesl své štíhlé výrobní systémy do svých nových továren v USA. Úspěch japonských vozidel vyráběných v Severní Americe donutil General Motors, Ford a bývalý Chrysler (nyní nazývaný Stellantis) zrušit tisíce pracovních míst a podstoupit bolestnou generální restrukturalizaci.

Nedávné oznámení společnosti BYD, že plánuje postavit závod na výrobu elektrického pick-upu v Mexiku, proměňuje hypotetickou hrozbu pro stávající americké výrobce automobilů ve skutečnost. Elektromobil vyrobený v Mexiku s dostatečným počtem dílů pocházejících ze Severní Ameriky by se mohl kvalifikovat pro bezcelní vstup na americký trh.

„Pokud General Motors, Ford a Stellantis nebudou muset soutěžit se zahraničními společnostmi, které vyrábějí elektromobily, nebudou je vyrábět. Trh připadne BYD. A Američané ztratí podíl na trhu tak, jako v 70. letech," řekl Daniel Becker z Centra pro biologickou rozmanitost, ekologické skupiny, která prosazuje v Bidenově administrativě silnější politiku v oblasti klimatu.

Není jasné, jak Čína zareaguje na přesuny Bidenových cel. Když Evropa pohrozila zvýšením cel na čínská elektrická vozidla, Čína zareagovala hrozbou vysokého cla na francouzský koňak.

Prezident GM Mark Reuss minulý týden bagatelizoval riziko, že by čínské úřady mohly zkomplikovat život čínským operacím detroitské automobilky, které se během prvního čtvrtletí letošního roku propadly do červených čísel. Dvě z největších značek GM v Číně jsou Chevrolet a Buick. „Pro nás to v Číně byla velká výhoda, že jsme po tolik let tak hluboce spojeni s našimi partnery SAIC a Wuling v rámci společných podniků. V Číně je dnes Buick vnímán jako americká i čínská značka. Není to tak jednoznačné, jak byste mohli naznačovat z globálnějšího geopolitického hlediska,“ řekl Reuss.