name | autoweek.cz
Marná snaha Fialy či Scholze o revizi konce spalovacích motorů
09.01.2025 | | Aktuality
Milan Smutný připravil nový článek pro premium.seznam.cz o tom, jak se premiéři Německa i Česka zřejmě marně snaží zachránit auta se spalovacími motory. Z textu vybíráme hlavní myšlenky.
Poté, co členské země Evropské unie v roce 2022 hlasovaly pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory, nyní se pod dojmem těžké krize automobilového průmyslu některé snaží odvrátit to, co zavinily: brzký kolaps klíčového sektoru ekonomiky.
V roce 2022 byl totiž Evropskou komisí (EK) a Evropským parlamentem (EP) po souhlasu členských zemí EU schválen zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Stalo se tak za českého půlročního předsednictví v Radě Evropy. I tehdejší guru zelené ideologie a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans nevěřil vlastním očím a uším, že v elektromobilitě nejskeptičtější zem EU Česká republika tehdy vše hladce odsouhlasila. Stačilo v Praze rozvinout červené koberce a udělat z pytláka hajného.
Nyní se řada evropských zemí závislých na prosperitě automobilového průmyslu snaží slepit střepy ze zrcadla, které před třemi lety za jásotného halekání někdy i titíž politici rozbili. O co jde? Pořád se mluví jen o 2035 jako o cílovém roku zákazu spalovacích aut. Ale jde o celý proces a jeho kroky v předchozích letech. Podle schválené legislativy se od 1. ledna 2025 každé automobilce při prodeji nových aut v Evropě počítají a sčítají emise CO2, která mají jejich auta povinně deklarována ve svém technickém průkazů na základě prověřených testů. Cílem je, aby automobilky podle ideologie „čisté mobility“ prodávaly co nejvíce elektrických aut. Takže limit pro prodanou flotilu činí nyní 93,6 g CO2 na km jízdy a auto. Zjednodušeně řečeno, v průměru musí automobilka prodat jedno plně elektrické auto, aby mohla bez pokut zákazníkům dodat tři žádaná auta se spalovacími motory. Ovšem zatím podíl elektroaut na prodejích evropských automobilek činí sotva 10 %. To by podle výpočtů šéfů automobilek EU by mohlo znamenat, že na konci letošního roku zaplatí evropští automobiloví výrobci do pokladny EK pokutu až 16 miliard eur.
Na počátku nového roku 2025 se probudili někteří politici zemí EU, protože mj. v tomto roce se budou konat v jejich zemích parlamentní volby. A to zbystří i miliony jinak dost apatických voličů. Protože politice, fotbalu a autům rozumí přece každý, pozornost politických špiček Německa, Itálie i Česka se soustředila na automobilový průmysl. V Německu po masivních varovných stávkách ještě zdaleka neskončila krize automobilové značky Volkswagen, která je synonymem dosavadního ale končícího poválečného hospodářského zázraku této země.
Vedení značky Volkswagen), které vyhlašovalo nutnost zavřít až tři německé závody a propustit desítky tisíc ze svých 130 000 zaměstnanců, pod tlakem odborů odsouhlasilo kompromisní úsporný plán. Počet zaměstnanců se „sociálně únosně“ má snížit o 35 000, ale až do roku 2030, výrobní plán a kapacity se poníží o zhruba tři čtvrtě milionu aut ročně a všichni si včetně managementu sníží platy o 10 %. Celkové náklady mají podle zprávy německé verze Epoch Times klesnout ročně o 4 miliardu eur, z toho 1,5 miliardy se má ušetřit na personálu.
To všem jsou jen kosmetická opatření ve srovnání s fakty o mizerné produktivitě a ziskovosti: Volkswagen má jen o něco více než poloviční vytížení svých závodů v Německu a na obdobně velkou produkci aut ročně potřebuje skoro dvakrát víc daleko dražších zaměstnanců než Toyota. Takže vánoční dohoda s odbory zdaleka není konec zápasu o osud Volkswagenu.
Německo, největší automobilový trh Evropy, loni v souladu s celkovým poklesem ekonomiky země meziročně zaznamenalo pokles prodeje nových vozů o 1 % na 2,8 milionu aut. Z toho se prodej elektromobilů propadl o 27,4 % na 380 000, což je asi 13,5 % podílu na trhu. Luxusní značka Porsche, člen skupiny VW, má 42 000 zaměstnanců a o práci by v důsledku poklesu prodeje zejména elektromobilů mohlo dle Automobilwoche přijít až pětina zaměstnanců, hlavně v Německu. Porsche si slibovalo víc zejména od obchodu v Číně, jejím druhém nejdůležitějším trhu po USA. Ovšem od ledna do září tam prodalo o 30 % méně aut než v předchozím roce. Podíl prodaných elektrických aut Porsche se oproti předchozímu roku snížil z 11,6 % na 7,3 %. V březnu 2022 firmou oznámený plán, že do roku 2030 zvýší podíl prodaných čistě elektrických vozů, na 80 %, se ukázal jako čirá fantasmagorie.
Německý kancléř v prvních lednových dnech (obdobně jako český premiér před Vánocemi) napsal dopis své stranické kolegyni z CDU a šéfce EK Ursule von der Leyenové. Čekají ho 23. února předčasné volby, v nichž jeho socialisté SPD zřejmě prohrají s konzervativním blokem CDU/CSU, ale mají šanci s ním zformovat opět velkou koalici proti antisystémové Alternativě pro Německo. Podle Scholze jsou dodatečné pobídky k nákupu elektromobilů nezbytné. Nepochybně si uvědomuje politicko-ekonomický význam ohrožení 800 000 pracovních míst v německém automotive a ještě dvakrát tolik zaměstnaných lidí ve spřízněných oborech. Na národní úrovni by kancléř proto chtěl „nebyrokratickou daňovou srážkou“ podpořit prodej elektromobilů vyrobených v Německu. Evropská komise by podle něj v tomto směru měla v krátké době přijmout „odpovídající iniciativu“. Současně se Scholz vyslovil pro to, aby EK umožnila členským státům EU dotovat energeticky náročné podniky kvůli vysokým cenám energií a v přechodu na zelené technologie.
Co tedy chce kancléř Scholz a jeho socialisté? Aby si podniky daňovými odpisy vlastně pořizovaly elektrická auta nakonec zadarmo a on tak pomohl zachovat při životě spolu s jejími 130 000 zaměstnanci značku Volkswagen, která je ekonomicky a politicky příliš významná na to, aby mohla zbankrotovat. Ovšem takové dárky pro prodej výhradně německých elektromobilů (což Scholzovi z hlediska ochrany hospodářské soutěže nemůže u Komise projít), jejichž všeobecná osm let trvající dotační podpora skončila v prosinci 2023 pro vyprázdněnost státní kasy, musí zaplatit němečtí daňoví poplatníci, stejně jako další stamiliardovou podporu ekonomicky i politicky zničující německé zelené tranzice Energiewende. Hrozí tedy riziko, že vláda, která vzejde z předčasných parlamentních voleb bude v pokušení zrušit ústavní německou dluhovou brzdu. A to by byla rána nejen pro dosud dluhově velmi zdrženlivé Německo, ale celou EU.
Není vinou automotive, že ostatní sektory české ekonomiky se při pasivním postoji českého státu tak dobře nerozvinuly. Takže bezmála 10% podíl automobilového sektoru na tvorbě HDP ČR a na čtvrtině exportu je nyní politicky a ideologicky oktrojovaným zánikem spalovacích motorů těžce ohrožen.
V roce 2024 bylo podle Svazu dovozců automobilů v ČR zaregistrováno 231 600 nových aut, což znamená meziročně růst o 4,6 %. Ovšem tento vzestup do značné míry pokryl dotační program, z něhož byl 200 000 korunami za kus podpořen firemní nákup 6500 elektromobilů. Přitom nejvíc vozů Tesla bylo vyrobených v jejím čínském závodě. Hyundai se svou továrnou v Nošovicích už oznámil, že s ohledem na očekávanou nízkou poptávkou po elektromobilech (loni činil podíl jejího e-vozu Kona Electric na celkové produkci jen 10 %) letos její výroba v porovnání s loňskem klesne o 11 % na 295 000 vozů a o stovku se sníží počet současných 3051 zaměstnanců.
Nejsilnější frakce EP, Evropská lidová strana (EVP) říká, že na dosažení emisního limitu potřebují automobilky ne jeden, ale tři roky, kdy nemají platit pokuty, ale investovat do budoucnosti. To znamená, že flotilové emise by se měly spočítat automobilkám ne za rok 2025 a každý další, ale až na konci roku 2027. Ovšem předseda vlády ČR Petr Fiala šel ještě dál. Česko usiluje o to, aby se od letošního roku pokuty zatím neplatily a emisní cíle pro automobilky se rozložily do pěti let.
Zoufalí šéfové automobilek souhlasí se všem, co oddálí možný konec a bankrot jejích firem, neschopných splnit politiky ideologicky naplánované světlé zelené zítřky s brzkou dominancí elektromobilů. Jak vidno ze zpráv, podíl e-aut na trhu dosahuje kolem 10 % s tím, že celkové bilance prodeje a emisních limitů zachraňují hybridní vozy. Také na ně však má dopadnout již brzo kladivo neúprosných strážců čisté mobility, kteří chtějí dát pod zámek vše, co zavání benzinem a naftou.
Jestli toto politiky posunuté hodnocení emisí připadne na závěr roku 2027 nebo 2029 je v principu jedno. Stejně jako je v podstatě úplně lhostejný rok 2035 pro konečný zákaz spalovacích aut. Někdo z poradců by mohl třeba předsedovi české vlády vysvětlit, že pokud nebude zrušen celý konstrukt likvidace aut se spalovacími motory, nepomohou ani dílčí ulehčení. Snad jen politikům v jejich čtyřletém volebním cyklu a také manažerům automobilek s jejich dalšími špičkovými platy a odměnami. Každý rok je dobrý. Protože i kdyby se podle premiéra Fialy podařilo, aby na konci roku 2029 měly prodeje elektrických aut 25% podíl na celkovém odbytu, což je bez dotací e-aut devastujících ekonomiku celkově nemyslitelné, pak nastoupí už v roce 2030 již schválený nový emisní limit: maximálně 30 g CO2/km. Tedy prodej elektrických aut musí tvořit od ledna 2030 tři čtvrtiny všech prodaných aut. To je tedy fakticky konečná, nikoli deklarovaný rok 2035.
Kdo z vás by si chtěl cokoli vsadit na to, že Evropská komise i parlament zásadně změní svůj pilíř dekarbonizační politiky, jímž je vedle brzkého konce energetického využívání uhlí v důsledku zničujících emisních povolenek právě termínově tvrdě rozfázovaný zákaz výroby a prodeje nových aut se spalovacími motory? Jediná šance spočívá v tom, že se o to zasadí kvalifikovaná většina vedoucích politiků členských zemí EU. Ti ale dosud necítí dostatečný tlak od svých voličů. A čas se našim symbolům individuální mobility a osobní svobody velmi rychle krátí.
Celý text:
Foto (Olaf Scholz): presseportal / Radio Bremen / Matthias Hornung
Další články
© 2025 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz