name | autoweek.cz

Lumíci ... zelená ideologie ... útes

10.09.2024 | | Aktuality

Přinášíme výtah z textu Why Industry is Fucked (Proč je průmysl v prdeli - autor se omlouvá za expresivní výraz v názvu, ale situace je příliš pozdní na diplomatické vyjadřování), který vydal The Risk-Monger. Vybrali jsme část věnovanou automobilovému průmyslu.

Průmysl je často sám sobě největším nepřítelem a někdy si říkám, jak je možné, že některá odvětví zaměstnávají ty nejchytřejší a nejlepší hned po škole, platí jim nejvyšší platy a pak je nechají tak špatně řídit. A řízení průmyslu bylo nejhorší v tom, jak slepě následovalo zelený, ekologický příběh přímo do záhuby.

Poslední skutečný průmyslový titán, Jack Welch, toho napsal hodně o vedení a zdůraznil význam integrity, inteligence a zralosti v obchodní sféře. Jsem si téměř jistý, že Welch nikdy neřekl, že vedoucí pracovníci musí identifikovat současné společenské narativy a přetvořit svůj průmysl tak, aby vyhovoval ideologiím několika samozvaných. Nyní je vedení odvětví definováno investičními bankéři a technologickými „zázračnými chlapci“, kteří se více starají o hromadění osobního bohatství, a to tak, že se přizpůsobují novým společenským trendům.

Takže když se oportunisté z hedgeových fondů jako Larry Fink a David Solomon rozhodli využít sílu svých investičních institucí k tomu, aby donutili průmyslová odvětví splnit jejich požadavky na environmentální, sociální a správní aspekty (ESG), vedoucí představitelé průmyslu je nejen následovali do této králičí nory, ale vnutili je svým dodavatelským řetězcům. Namísto toho, aby vedli (nebo dokonce naslouchali svým klientům), vypravili své počtáře fazolí na cestu zaškrtávacích políček ESG, předpokládám, že s jediným cílem – udržet akcie své společnosti v hegemonii Fink-Solomon ETF. Současné reakce proti mandátům ESG jsou důkazem toho, že průmyslový management měl spíše vést, než následovat.

Nejhorším příkladem běsnících lemplů je automobilový průmysl. Někdo zašeptal, že elektromobily (EV) jsou budoucnost, a tak politici začali vyhlašovat příliš ambiciózní termíny přechodu a vytvářeli pobídky, aby celý průmysl v příštím desetiletí přešel od spalovacích motorů k EV. Všechny automobilky začaly přestavovat své továrny, aby tyto termíny splnily. Pouze Toyota se bránila přechodu na plně elektrické vozy a byla hojně kritizována za to, že se rozhodla zůstat u hybridní strategie, kterou úspěšně zavedla před více než deseti lety.

Nikdo z vedoucích představitelů automobilového průmyslu nenaslouchal zájmům svých zákazníků (snad kromě manažerů firemních vozových parků, kteří museli plnit náhodné cíle ESG). Žádný z vedoucích představitelů automobilového průmyslu (s výjimkou Toyoty) neudělal nic víc, než že tančil podle ideologicky vnuceného zeleného příběhu. Nejsem si jistý, kolik západních výrobců automobilů bude v příštím desetiletí ještě fungovat, ale jen málo z nich si zaslouží záchranu z útesu, po jehož okraji slepě kráčí.

Postavili se vedoucí představitelé průmyslu na obranu přístupu ke spolehlivé a cenově dostupné energii (tj. energii z fosilních paliv)? Bojovali dostatečně tvrdě proti regulačním omezením, která poškozovala nejen jejich životaschopnost, ale i spotřebitele a životní prostředí? Postavili se aktivistickým skupinám a ukázali, jak by jejich špatně koncipované alternativy byly neudržitelné? Vyzvali marxistické snílky, kteří tkají postkapitalistický příběh nebo pozvedli skleničku v Davosu pro teorii nerůstu? Vedli nebo slepě následovali jako lumíci přes zelený útes?

Jack Welch se obrací v hrobě, protože z vedoucí pozice v průmyslu se stalo jen dobře formulované zelené následování.

    Autorem textu je David Zaruk (the Risk-Monger)

Celý text i portrét autora najdete zde:

https://risk-monger.com/2024/09/09/why-industry-is-fucked/

Ilustrační foto: presseportal/Service4Charger