name | autoweek.cz
Kultovní Škoda 1000 MBX slaví padesátiny
09.03.2016 | Vladimír Rybecký | Auto archív
Před půl stoletím se veřejnosti představila Škoda 1000 MBX s elegantní dvoudveřovou karoserií konstrukčně vycházející ze sedanu Škoda 1000 MB. Automobilka Škoda vyrobila celkem 2517 dvoudveřových verzí řady MB, významná část zamířila na export.
Škoda 1000 MBX De Luxe slaví padesátiny. Dvoudveřový typ Škoda 1000 MBX De Luxe se veřejnosti poprvé představil při zahájení autosalonu v Ženevě 10. března 1966. Sériová výroba se rozběhla v říjnu téhož roku. Prostorný pětimístný automobil s motorem u poháněných zadních kol ve své době patřil na vrchol litrové třídy.
Typ MBX vycházel z velkosériového čtyřdveřového automobilu Škoda 1000 MB, který se v Mladé Boleslavi vyráběl od roku 1964 a mohl se pochlubit tehdy velmi moderní samonosnou karoserií a motorem podélně uloženým za poháněnou zadní nápravou. Historie dvoudveřové verze MBX sahá do roku 1960, kdy byly vyrobeny dva prototypy s interním označením Škoda 990 Tudor. Speciální karoserie s výrazně negativním sklonem zadních sloupků, navazujících na panoramatické sklo, a s dvojicí dveří s bezrámovými okny vznikly v pobočném závodě v Kvasinách.
Dvoudveřová karoserie zachovala velkorysou vnitřní prostornost základního sedanu. Přitom nabídla lepší výhled do stran. Opticky vytvářela dojem, že postrádá střední sloupky. Ve skutečnosti končily střední sloupky v polovině karoserie pod linií zasklení vozu a jejich úzká horní část se stahovala společně se zadními okny. V takovém momentě si cestující mohli užívat opravdu výjimečný výhled z vozu i neobyčejný pocit vzdušnosti v prostorném interiéru. Stahovatelná byla nejen skla ve dveřích, ale také menší skla vedle zadní lavice. Výklopná trojúhelníková okénka zlepšovala větrání interiéru.
Při výrobě vozů Škoda 1000 MB a dvoudveřových MBX se uplatnily špičkové technologie té doby. Škoda jako první evropský výrobce automobilů uplatnila při výrobě bloku motoru metodu tlakového odlévání hliníku, stejně vznikala i skříň čtyřstupňové převodovky. Šlo o technologii vynalezenou v roce 1922 českým inženýrem Josefem Polákem, díky níž bylo možné výrazně zrychlit výrobu agregátů.
Vůz Škoda 1000 MBX poháněl zážehový čtyřválec 988 cm3 o výkonu 38 kW (52 k) při 5000/min, automobil s pohotovostní, resp. užitečnou hmotností 815/375 kg dosahoval největší rychlosti 127 km/h. Spotřeba činila 7,8-8,0 l benzinu na 100 km. Standardem byla dvojice karburátorů Jikov, pouze u několika desítek kusů se uplatnil jednokarburátorový motor. Časově náročná kompletace vozů Škoda 1000 MBX s vysokým podílem ruční práce se v říjnu 1966 rozeběhla v samostatném provozu mladoboleslavské automobilky, aby „nebrzdila“ hlavní produkční linku. Posledních 12 kusů z celkem 1403 exemplářů litrového povedení vzniklo na počátku roku 1968.
Již v listopadu 1967 obohatila nabídku značky Škoda dynamičtější verze 1100 MBX De Luxe. Výkon motoru o objemu 1107 cm3 se nezměnil, hlavní přínos novinky spočíval v pružnějším záběru (81,4 N.m proti původním 75,5 N.m). Z dalších úprav připomeňme výkonnější olejové čerpadlo a účinnější chlazení.
Výkonnějších verzí se do roku 1969 vyrobilo 1114 kusů, celkem vzniklo 2517 dvoudveřových vozů MBX. V porovnání s opravdu velkosériovou produkcí čtyřdveřového typu Škoda 1000 MB (443 156 exemplářů) sice šlo o malá čísla, i tak ale tato verze výrazně přispěla k popularizaci značky Škoda na řadě náročných zahraničních trhů, kam se vyvážela. Dnes patří tento model k velmi vyhledávaným a ceněným veteránům s výrazným růstem hodnoty.
Na úspěchy atraktivního dvoudveřového MBX zanedlouho navázalo kupé Škoda 110 R (1970-1980) následované automobily Škoda Garde a Rapid.
„Dvoudveřová Škoda 1000 MBX s bohatě prosklenou karoserií symbolicky korunovala úspěch prvního velkosériového českého automobilu, čtyřdveřového sedanu Škoda 1000 MB. Je tak spojena s významným milníkem ve vývoji automobilky Škoda. Právě v polovině 60. let došlo v Mladé Boleslavi k výraznému zvýšení objemu produkce a v moderní velkosériové výrobě se uplatnila řada progresivních technologií, včetně tlakového lití hliníkového bloku motoru a skříně převodovky,“ říká Andrea Frydlová, ředitelka Škoda Muzea.
Typ MBX vycházel z velkosériového čtyřdveřového automobilu Škoda 1000 MB, který se v Mladé Boleslavi vyráběl od roku 1964 a mohl se pochlubit tehdy velmi moderní samonosnou karoserií a motorem podélně uloženým za poháněnou zadní nápravou. Historie dvoudveřové verze MBX sahá do roku 1960, kdy byly vyrobeny dva prototypy s interním označením Škoda 990 Tudor. Speciální karoserie s výrazně negativním sklonem zadních sloupků, navazujících na panoramatické sklo, a s dvojicí dveří s bezrámovými okny vznikly v pobočném závodě v Kvasinách.
Dvoudveřová karoserie zachovala velkorysou vnitřní prostornost základního sedanu. Přitom nabídla lepší výhled do stran. Opticky vytvářela dojem, že postrádá střední sloupky. Ve skutečnosti končily střední sloupky v polovině karoserie pod linií zasklení vozu a jejich úzká horní část se stahovala společně se zadními okny. V takovém momentě si cestující mohli užívat opravdu výjimečný výhled z vozu i neobyčejný pocit vzdušnosti v prostorném interiéru. Stahovatelná byla nejen skla ve dveřích, ale také menší skla vedle zadní lavice. Výklopná trojúhelníková okénka zlepšovala větrání interiéru.
Při výrobě vozů Škoda 1000 MB a dvoudveřových MBX se uplatnily špičkové technologie té doby. Škoda jako první evropský výrobce automobilů uplatnila při výrobě bloku motoru metodu tlakového odlévání hliníku, stejně vznikala i skříň čtyřstupňové převodovky. Šlo o technologii vynalezenou v roce 1922 českým inženýrem Josefem Polákem, díky níž bylo možné výrazně zrychlit výrobu agregátů.
Vůz Škoda 1000 MBX poháněl zážehový čtyřválec 988 cm3 o výkonu 38 kW (52 k) při 5000/min, automobil s pohotovostní, resp. užitečnou hmotností 815/375 kg dosahoval největší rychlosti 127 km/h. Spotřeba činila 7,8-8,0 l benzinu na 100 km. Standardem byla dvojice karburátorů Jikov, pouze u několika desítek kusů se uplatnil jednokarburátorový motor. Časově náročná kompletace vozů Škoda 1000 MBX s vysokým podílem ruční práce se v říjnu 1966 rozeběhla v samostatném provozu mladoboleslavské automobilky, aby „nebrzdila“ hlavní produkční linku. Posledních 12 kusů z celkem 1403 exemplářů litrového povedení vzniklo na počátku roku 1968.
Již v listopadu 1967 obohatila nabídku značky Škoda dynamičtější verze 1100 MBX De Luxe. Výkon motoru o objemu 1107 cm3 se nezměnil, hlavní přínos novinky spočíval v pružnějším záběru (81,4 N.m proti původním 75,5 N.m). Z dalších úprav připomeňme výkonnější olejové čerpadlo a účinnější chlazení.
Výkonnějších verzí se do roku 1969 vyrobilo 1114 kusů, celkem vzniklo 2517 dvoudveřových vozů MBX. V porovnání s opravdu velkosériovou produkcí čtyřdveřového typu Škoda 1000 MB (443 156 exemplářů) sice šlo o malá čísla, i tak ale tato verze výrazně přispěla k popularizaci značky Škoda na řadě náročných zahraničních trhů, kam se vyvážela. Dnes patří tento model k velmi vyhledávaným a ceněným veteránům s výrazným růstem hodnoty.
Na úspěchy atraktivního dvoudveřového MBX zanedlouho navázalo kupé Škoda 110 R (1970-1980) následované automobily Škoda Garde a Rapid.
„Dvoudveřová Škoda 1000 MBX s bohatě prosklenou karoserií symbolicky korunovala úspěch prvního velkosériového českého automobilu, čtyřdveřového sedanu Škoda 1000 MB. Je tak spojena s významným milníkem ve vývoji automobilky Škoda. Právě v polovině 60. let došlo v Mladé Boleslavi k výraznému zvýšení objemu produkce a v moderní velkosériové výrobě se uplatnila řada progresivních technologií, včetně tlakového lití hliníkového bloku motoru a skříně převodovky,“ říká Andrea Frydlová, ředitelka Škoda Muzea.
Další články
© 2025 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz