name | autoweek.cz

Jak nabíjet elektrické kamiony

09.04.2024 | Vladimír Rybecký | Doprava

Aby se snížily emise CO₂ z těžkých nákladních vozidel, musí všechny členské státy EU v příštích letech vybudovat potřebnou infrastrukturu. Jedná se zejména o rozvoj veřejné rychlonabíjecí infrastruktury pro kamiony podél dálnic. Výzkumný projekt ukazuje tvrdý střed cílů EU s potřebami dopravy.

Tomuto tématu se věnuje projekt HoLa – vysoce výkonné nabíjení pro dálkovou kamionovou dopravu. Ten koordinuje institut Fraunhofer ISI. Projekt má tři části: plánování a výběr lokalit, výstavbu a plánování rychlonabíjecích stanic a doprovodné vědecké analýzy. Do projektu je zapojeno celkem 12 členů konsorcia a 10 přidružených partnerů z průmyslu a výzkumu včetně výrobců nákladních vozidel Daimler Truck, MAN, Scania, Traton a Volvo.

Rozšíření nabíjecích míst kamionů do roku 2050

Nařízení EU již stanoví konkrétní minimální cíle s ohledem na veřejnou infrastrukturu nabíjení nákladních vozidel pro všechny členské státy EU. Pokud jde například o Německo, do roku 2025 musí být vytvořeno celkem 32 nabíjecích míst pro kamiony, do roku 2027 104 a do roku 2030 314 nabíjecích míst pro kamiony. Související nabíjecí kapacita pro nákladní vozidla se zvýší z přibližně 66 MW v roce 2025 na 918 MW v roce 2030. Nařízení EU také stanoví, že infrastruktura pro rychlé nabíjení pro kamiony s elektrickým pohonem na akumulátory musí být k dispozici každých 60 až 100 km podél nejdůležitějších německých dálnic.

To vyvolává otázku vhodných lokalit, jejich provedení a počtu nabíjecích míst nad stanovené minimální množství. Základní scénář počítá s tím, že v roce 2030 budou kamiony dobíjeny během zákonem požadované přestávky na dobu 45 minut po čtyřapůlhodinové cestě a přibližně 15 % všech těžkých nákladních vozidel bude na akumulátory, přičemž maximálně polovina dobíjecích procesů se uskuteční ve veřejné dobíjecí infrastruktuře.

S přihlédnutím k místnímu objemu dopravy a jejímu průběhu vědci vidí potřebu v roce 2030 alespoň 1000 nabíjecích míst jen pro Německo za předpokladu čekací doby maximálně pět minut ve špičce. Při rychlejším pronikání elektrických nákladních vozidel na trh dálkové dopravy a delších prostojích bude potřeba pravděpodobněji 2000 nabíjecích míst. To zajistí minimální množství dobíjecí infrastruktury se zahrnutím jak velkých stanic s více než 10 nabíjecími místy, tak i menší stanice s minimálně dvěma nabíjecími místy. (pozn. autoweek.cz: Při minimálním výkonu jednoho místa požadovaném EU 1,4 MW to znamená mít neustále k dispozici výkon 2,8 TW, tedy zdroje odpovídající třem blokům elektrárny v Temelíně)

Provozovatelé sítí by měli naplánovat poskytování nabíjecí energie předem

Aby bylo možné učinit ještě konkrétnější plán požadované dobíjecí infrastruktury, výzkumníci doporučují rozsáhlé průzkumy s informacemi o časovém a prostorovém jízdním chování nákladních vozidel a standardizaci dat o elektrické síti a dostupném připojení energie aby se urychlil rozvoj elektrické infrastruktury.

Kromě toho by se provozovatelé sítí měli také zaměřit na zveřejňování údajů o místní kapacitě na úrovni středního napětí podél dálnic a umožnit plánovat dopředu poskytování většího nabíjecího výkonu zejména v blízkosti dálnic nebo jiných centrálních dopravních uzlů s očekávanými vysokými potřebami zpoplatnění, které urychlí celkové rozšíření dobíjecí infrastruktury.

V rámci projektu byly také provedeny simulace budoucího vozového parku akumulátorových nákladních vozidel na základě stávajících jízdních profilů 2400 vozidel jezdících na naftu. To ukázalo, že s velikostí akumulátoru maximálně 700 kWh v roce 2030 a 900 kWh v roce 2050 by výrazně víc než 90 % této flotily nákladních vozidel mohlo být elektrifikováno a že infrastruktura pomalého nabíjení s maximálním výkonem 44 kW na soukromých pozemcích obvykle postačuje pro většinu nabíjecích procesů. Nabíjení výkonem víc než 350 kW, tedy megawattovým nabíjecím standardem MCS, se používá pro nabíjení u dálkových vozidel a probíhá především u veřejných dobíjecích stanic.

Stanice rychlého a pomalého nabíjení by se měly kombinovat

„Na konferenci HoLa bylo ze strany výrobců nákladních vozidel i přítomných logistických společností a politiků jasné, že potřeba dostupných rychlodobíjecích stanic s nabíjecí technologií MCS v příštích letech výrazně poroste,“ říká Patrick Plötz, vedoucí obchodní oblasti Energetický průmysl ve Fraunhofer ISI a celkový projektový manažer HoLa.

„Aby byly tyto potřeby splněny, měly by být nabíjecí stanice MCS rozšířeny podél důležitých dálkových tras a kombinovány s pomalými dobíjecími stanicemi na veřejných a soukromých parkovištích. Vzhledem k tomu, že prostory podél dálnic jsou omezené, musí být na dálnicích zřízeny dobíjecí centra, aby se co nejvíce ušetřilo místo, a musí se počítat i s oblastmi u dálnic. Sdílení nakládacích míst pro nabíjení MCS a noční nabíjení může zvýšit využití nabíjecích míst a zmírnit tlak na prostor,“ dodal Plötz.

Zapřáhla EU vůz před koně?

Po prostudování závěrů analýz vzešlých z projektu HoLa se nelze zbavit dojmu, že právě odtud měl plán rozvoje elektrifikace nákladní silniční dopravy začít a ne nařízeními Evropské komise, která se časem, a to spíš dřív než později, ukáží jako nerealizovatelná...