name | autoweek.cz

Ford slaví 100. výročí zahájení pásové výroby

13.10.2013 | Vladimír Rybecký | Auto archív

Ford Motor Company slaví 100 let od okamžiku, kdy Henry Ford zavedl pásovou výrobu. Do roku 2017 zvýší Ford flexibilitu svých továren po celém světě tak, aby každý závod vyráběl v průměru čtyři různé modely.

Přesně před 100 lety spustil Henry Ford pásovou výrobu ve své automobilce Ford Motor Company. Dnes společnost nesoucí jeho jméno rozšiřuje pokrokové výrobní postupy a zavádí převratné technologie, které by mohly v nadcházejících desetiletích znamenat další revoluci ve velkosériové výrobě.

Přesně před sto lety Henry Ford se svým týmem v montovně v Highland Parku spustil nejvýznamnější novinku v průmyslové výrobě - pásovou výrobu. Vynález zjednodušil montáž Fordu Model T tím, že ji rozdělil na 84 samostatných kroků. Každý z nich prováděla skupina dělníků. Vozy byly mezi jednotlivými stanovišti taženy lanem. Nový proces znamenal revoluci v průmyslové výrobě a zkrátil čas potřebný k montáži jednoho automobilu z 12 hodin na 90 minut.

Díky zefektivnění výroby mohl Ford zlevnit Model T z 850 dolarů na méně než 300. Poprvé v historii byla kvalitní motorová vozidla dostupná širokým masám. Nakonec Ford vyráběl Model T tempem jeden vůz za 24 sekund a do roku 1927 jich po celém světě prodal více než 15 milionů.

V roce 1914 Ford zavedl denní mzdu pět dolarů, což bylo tehdy hodně peněz. Jeho cílem bylo umožnit zaměstnancům koupit si automobil, který sami vyráběli. Vysloužil si tím loajalitu svých dělníků a pomohl k vzestupu nové střední třídy, která mohla volně cestovat, měnit místo bydliště a usilovat o svůj americký sen.

V reakci na rostoucí poptávku Ford rychle rozšiřuje své výrobní kapacity. Do roku 2017 zvýší flexibilitu svých továren po celém světě tak, aby každý závod vyráběl v průměru čtyři různé modely. Společnost předpokládá, že v roce 2017 bude 90 % všech jejích výrobních provozů po celém světě pracovat ve třísměnném režimu.

„Před sto lety měl můj praděd vizi bezpečného a dostupného dopravního prostředku pro každého,“ řekl výkonný předseda představenstva Ford Motor Company Bill Ford. „Jsem hrdý na to, že dokázal zpřístupnit svobodu pohybu milionům lidí a že jeho základní myšlenka – sloužit lidem – dodnes zůstává motorem všeho, co děláme.“

V roce 2017 budou prakticky všechny modely značky Ford založeny na devíti základních platformách. Výsledkem bude zefektivnění výroby a širší dostupnost nejmodernějších technologií zákazníkům po celém světě. Dnes Ford využívá patnáct platforem a má nejmladší modelovou skladbu v automobilovém průmyslu.

„Základní principy, které Henry Ford vyznával, zůstávají platné i dnes,“ řekl John Fleming, výkonný viceprezident Fordu pro výrobu. „Na základě těchto tradic usilujeme o standardizaci výroby, zvyšování flexibility továren a zavádění nových pokrokových technologií.“

V roce 2013 by firma zaměstnávající více než 170 000 lidí měla vyrobit šest milionů automobilů. To znamená přibližně 16 aut každou minutu.

Ford již dnes těží z výhod pokrokových výrobních technologií, které budou utvářet budoucnost. Vyvíjí například vysoce flexibilní, patentově chráněnou technologii k rychlému vytváření plechových součástí v malosériové výrobě. Technologie známá jako Ford Freeform Fabrication Technology nebo F3T bude znamenat nižší náklady a radikální zkrácení čekacích lhůt při výrobě prototypových dílů.

Ford také pracuje na využití 3D tisku, při němž výrobky vznikají postupným nanášením vrstev. Technologie umožňuje rychle vyrobit několik verzí jedné součásti.

Společnost investuje rovněž do robotických inovací, které vedou ke zvýšení kvality a efektivity výroby. Například nový systém detekce nečistot vytváří digitální model každého vozu ve finální části montáže a hledá na něm povrchové vady. Výsledkem zavedení této technologie byl výrazný nárůst kvality a uvolnění personálních kapacit pro řešení problémů, které vyžadují komplexnější posouzení.

A konečně virtuální továrna vytváří a analyzuje počítačové simulace celého výrobního procesu včetně takových detailů, jako je ergonomie provádění jednotlivých výrobních úkonů. Od zavedení těchto virtuálních simulací v roce 2001 poklesl počet problémů souvisejících s ergonomickými nedostatky ve výrobě téměř o 20 %.

„Technologie jako 3D tisk, robotika či virtuální výroba sice patří do výzkumu, ale mají reálné dopady do dnešního i budoucího světa,“ řekl Paul Mascarenas, vrchní technický ředitel a viceprezident Fordu pro výzkum a inovace. „Inovační duch Henryho Forda nám slouží jako vzor pro zavádění nových technologií do výrobního procesu.“