name | autoweek.cz
Důležitá barva přístrojů
23.03.2017 | Vladimír Rybecký | Doprava
Leckdo si myslí, že barva číslic a dalších údajů nebo podsvícení přístrojové desky nemá jiný význam než estetický. Proto jednu automobilku chválí v testech novináři za příjemnou modrou, druzí ji haní. Ona je ale velikost a barevnost údajů na přístrojové desce mnohem důležitější než se může zdát.
Snadná čitelnost údajů na přístrojové desce přispívá k bezpečnosti silničního provozu. Různé automobilky využívají na přístrojové desce různé barvy. Automobilka Saab preferovala zelenou, Ferrari prošlo cestou od bílé přes červeno-oranžovou k zelené. U Porsche využívají žluté diody o vlnové délce 588 nm. Fiat preferuje zelenou a oranžovou. Ford považuje za uklidňující zelenou, zatímco Opel upřednostňuje neutrální bílou. Mercedes-Benz využívá žlutou, ale pro najeté kilometry a vnější teplotu modrou. BMW od roku 1987 používá oranžovou, protože se mylně domnívá, že směs červené a zelené kompenzuje obě nejčastější poruchy barevného vidění. Audi má bílé pozadí se šedými nebo namodralým číslicemi a VW modré diody o vlnové délce 465 nm a sytosti 80 – 85 %.
V čem je rozdíl?
Všechny firmy argumentují, že dělají to nejlepší pro dobro zákazníků. Je to ale skutečně tak? Není. Podle odborníků obecně platí tyto zásady:
- U poruchy vnímání červené barvy je výrazně zkráceno spektrum na dlouhovlnném konci. Maximum jasnosti je posunuté z 555 nm na 520 nm. Při této poruše je lépe vnímána žlutá a modrá barva. Červená sice neruší adaptaci na tmu, ale zhoršuje vidění u presbyopů do blízka.
- Zelené plochy jsou vhodné pro presbyopy. Umožňují jim dlouhé dostatečné vidění do blízka i s brýlemi do dálky.
- Modrá barva je u starších řidičů nejméně vhodná. Jejich stárnoucí nitrooční čočka ztrácí elasticitu a stává se nažloutlou nebo nahnědlou. Dopadající světlo je pak silně absorbováno a rozptylováno. Modré světlo způsobuje také snadnou myopizaci.
- Bílé světlo může oslňovat. Světlé znaky na tmavém podkladě však zlepšují kontrast.
Schopnost rozlišovat barevné znaky může být negativně ovlivněna jak onemocněním oka (šedý zákal, postižení sítnice), tak užíváním některých léků.
Co z toho plyne?
Že automobilky v řadě případů vlastně nerozlišují, pro koho je daný automobil určen. Například není vhodné doporučovat konkrétní model starším řidičům, protože většina z nich má problémy s očima, když má modré podsvícení.
Názorně o změně názorů na význam barevných ukazatelů vypovídá americké námořnictvo. Červená barva, používaná v ponorkách během druhé světové války, byla příčinou častých bolestí hlavy námořníků (byli mladí, vycvičení, ve výborné kondici), rozmazaného vidění a problémů při čtení, které byly vyvolány relativní myopizací. Následný přechod k modré barvě nevedl k očekávanému příznivému ovlivnění adaptace. Proto americké námořnictvo přešlo na neutrální bílou barvu, která nejvíce usnadňuje adaptaci při ovládání přístrojů.
Jak lékaři, tak odborníci ÚAMK jsou toho názoru, že by automobilky měly věnovat mnohem větší pozornost vývoji osvětlení přístrojových desek. Velmi by to prospělo řidičům, stejně jako zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
V čem je rozdíl?
Všechny firmy argumentují, že dělají to nejlepší pro dobro zákazníků. Je to ale skutečně tak? Není. Podle odborníků obecně platí tyto zásady:
- U poruchy vnímání červené barvy je výrazně zkráceno spektrum na dlouhovlnném konci. Maximum jasnosti je posunuté z 555 nm na 520 nm. Při této poruše je lépe vnímána žlutá a modrá barva. Červená sice neruší adaptaci na tmu, ale zhoršuje vidění u presbyopů do blízka.
- Zelené plochy jsou vhodné pro presbyopy. Umožňují jim dlouhé dostatečné vidění do blízka i s brýlemi do dálky.
- Modrá barva je u starších řidičů nejméně vhodná. Jejich stárnoucí nitrooční čočka ztrácí elasticitu a stává se nažloutlou nebo nahnědlou. Dopadající světlo je pak silně absorbováno a rozptylováno. Modré světlo způsobuje také snadnou myopizaci.
- Bílé světlo může oslňovat. Světlé znaky na tmavém podkladě však zlepšují kontrast.
Schopnost rozlišovat barevné znaky může být negativně ovlivněna jak onemocněním oka (šedý zákal, postižení sítnice), tak užíváním některých léků.
Co z toho plyne?
Že automobilky v řadě případů vlastně nerozlišují, pro koho je daný automobil určen. Například není vhodné doporučovat konkrétní model starším řidičům, protože většina z nich má problémy s očima, když má modré podsvícení.
Názorně o změně názorů na význam barevných ukazatelů vypovídá americké námořnictvo. Červená barva, používaná v ponorkách během druhé světové války, byla příčinou častých bolestí hlavy námořníků (byli mladí, vycvičení, ve výborné kondici), rozmazaného vidění a problémů při čtení, které byly vyvolány relativní myopizací. Následný přechod k modré barvě nevedl k očekávanému příznivému ovlivnění adaptace. Proto americké námořnictvo přešlo na neutrální bílou barvu, která nejvíce usnadňuje adaptaci při ovládání přístrojů.
Jak lékaři, tak odborníci ÚAMK jsou toho názoru, že by automobilky měly věnovat mnohem větší pozornost vývoji osvětlení přístrojových desek. Velmi by to prospělo řidičům, stejně jako zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
Další články
© 2025 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz