name | autoweek.cz

Europoslanci podpořili přísnější omezení emisí (aktualizováno)

08.10.2020 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 % proti úrovním roku 1990.

Europoslanci se přiklonili k variantě, která jde v emisních limitech ještě dál než zářijový plán Evropské komise, která navrhla cíl 55 %. Část europoslanců jej chtěla zachovat, někteří ale prosazovali dokonce snížení až o 70 %. Dosud platný závazek počítal se 40% omezením.
 
Šedesátiprocentní variantu podpořilo 352 poslanců včetně většiny členů početně silných skupin socialistů, liberálů a zelených. Proti bylo 326 zákonodárců, zdrželo se 18. Z českých europoslanců podpořila 60% snížení emisí do roku 2030 trojice pirátských europoslanců, a sice Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja a Markéta Gregorová a Stanislav Polčák (STAN). Luděk Niedermayer (TOP-09) se zdržel. Ostatní čeští europoslanci návrh nepodpořili, Kateřina Konečná (KSČM) nehlasovala. Kvůli karanténním omezením však většina zákonodárců hlasuje na dálku. U Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) z frakce evropských lidových stran EPP bylo uvedeno, že hlasoval pro, ale jak nás informovala jeho tisková mluvčí šlo o chybu v záznamu. Tomáš Zdechovský hlasoval proti a nadále nesouhlasí s těmito přepálenými a nereálnými cíli jako doposud.

 
Limity k roku 2030 jsou součástí normy, která má stanovit podmínky pro to, aby se Unie stala do poloviny století klimaticky neutrální, tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby tyto emise vyvážila například výsadbou stromů.
 
Oslavy
„Dokázali jsme to! 60 % zvítězilo!“ raduje se švédská europoslankyně Jytte Guteland ze skupiny socialistů a demokratů (S&D), která byla zpravodajkou parlamentu pro navrhovaný evropský zákon o klimatu. Předseda Výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu liberál Pascal Canfin uvítal výsledek hlasování: „Jsme více než kdy jindy v čele pokud jde o klimatické ambice!“
 
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová z domácí karantény ovšem uvedla, že ani 60% cíl pro rok 2030 stále ještě není v souladu s cílem Pařížské dohody snížit globální oteplování o 1,5 - 2 °C.
 
Kritika
Některé země severní a západní Evropy již daly najevo, že podporují hodnoty navržené Komisí. Vlády některých zemí z východní Evropy včetně České republiky či Polska, považují i 55% cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku.
 
Kritikům připadá cíl příliš vysoký a varují před negativními důsledky pro ekonomiku. Je jisté, že další zpřísnění povede k vyšším nákladům a přísnějším požadavkům pro mnoho průmyslových odvětví nesporně ohrozí mnoho pracovních míst. „Zatím není jasné, jak by toto mělo vytvářet příležitosti k růstu,“ konstatoval prezident Německé obchodní a průmyslové komory Eric Schweitzer. Skeptická je také Asociace německého automobilového průmyslu VDA. „Každé zpřísnění cíle by mělo být doprovázeno hodnocením souvisejících důsledků,“ upozorňuje presidentka VDA Hildegard Müllerová. Například parlamentní frakce EPP, ke které patří německé křesťanské strany CDU a CSU, oznámila, že se zdrží konečného hlasování o textu.
 
Pozornost se nyní obrací na Radu ministrů, která zastupuje 27 členských států EU. Zdá se, že většina z nich se kloní ve prospěch snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 , a to i bez podpory Německa, které nehlasuje, protože v současné době Radě předsedá.