name | autoweek.cz

Cíle pro emise CO2 u nákladních vozidel a autobusů

22.11.2023 | Vladimír Rybecký | Doprava

Evropský parlament odsouhlasil podpořili celosvětově nejambicióznější cíle snižování emisí CO₂ pro výrobce nákladních vozidel a autobusů a zároveň podpořil novou třídu vozidel, která jezdí výhradně na obnovitelná paliva.

Podle postoje Evropského parlamentu výrobci těžkých nákladních vozidel musí snížit emise uhlíku u nově nabízených vozidel o 45 % od roku 2030, o 65 % od roku 2035 a o 90 % od roku 2040. Tyto cíle jsou v souladu s původním návrhem Evropské komise. Zatímco parlamentní výbor pro životní prostředí doporučil snížení o 70 % do roku 2035, po odmítnutí konzervativními zákonodárci byl dohodnut cíl 65 %. Pokud budou tyto cíle byly schváleny, budou kamiony a autobusy s nulovými emisemi, tedy poháněné elektřinou nebo vodíkem, tvořit stále větší podíl v nabídce výrobců, přičemž podíl vozidel se spalovacími motory bude klesat.

Vedoucí poslanec Evropského parlamentu Bas Eickhout, nizozemský zákonodárce za Zelené, bude jednat s členskými státy o finalizaci textu zákona v takzvaných trialogových diskusích, které by se měly konat začátkem roku 2024. „Přechod na nákladní vozidla a autobusy s nulovými emisemi je nejen klíčem ke splnění našich klimatických cílů, ale také zásadním hnacím motorem pro čistší vzduch v našich městech. Poskytujeme přehlednost pro jeden z hlavních výrobních odvětví v Evropě a jasnou pobídku k investicím do elektrifikace a vodíku,“ uvedl Eickhout.

Christel Schaldemoseová, stínová zpravodajka středolevé skupiny S&D, uvítala dohodu jako „významný milník v našem úsilí o řešení změny klimatu. Tato revize poskytuje jasný signál evropskému průmyslu nákladních vozidel: Investice do technologií fosilních paliv z minulosti se stanou uvízlými aktivy. Investice do dekarbonizace jsou naopak cestou vpřed jak pro naše klima, tak pro naši průmyslovou konkurenceschopnost.“

Kromě stanovení cílů pro nákladní automobily a autobusy Parlament také do zákona vrátil požadavek, aby se od roku 2030 prodávaly pouze městské autobusy s nulovými emisemi. Města, která investovala do alternativních nízkouhlíkových paliv pro autobusy, jako je biometan, by však získala prodloužení do roku 2035. Poslanci rovněž uvedli, že normy by měly být rozšířeny tak, aby se vztahovaly i na 20 % prodaných tzv. profesionálních vozidel, která Komise navrhla vyjmout, jako jsou popelářské a stavební vozy, domíchávače betonu, zametače ulic a malé nákladní vozy jezdící ve městech.

Uhlíkově neutrální paliva

Před hlasováním se hodně diskutovalo o tzv. uhlíkovém korekčním faktoru (CCF), což je mechanismus, podle něhož by se množství obnovitelných paliv v evropském palivovém mixu započítávalo do konečných cílů CO₂, které musí být výrobci vozidel splněny. Zastánci tvrdili, že CCF by lépe odrážel skladbu paliv v Evropě, která se kromě fosilních paliv skládá z procenta obnovitelných paliv. Odpůrci však namítali, že by to podnítilo používání vzácných zelených paliv v odvětví silniční dopravy, čímž by se stáhly dodávky z odvětví, která jen obtížně dosáhnou snížení, jako jsou letectví a lodní doprava.

Zákonodárci nakonec odhlasovali zamítnutí CCF, ale podpořili návrh, aby Evropská komise legislativně definovala novou třídu těžkých nákladních vozidel, která jezdí výhradně na syntetická paliva vyrobená ze zeleného vodíku a uhlíku nasávaného z atmosféry a na biopaliva. Návrh je podobný tomu, který byl schválen během debaty o normách CO₂ pro osobní automobily, i když rozšiřuje definici uhlíkově neutrálních paliv o biopaliva.

Ralf Diemer, výkonný ředitel eFuels Alliance, kritizoval parlament za odmítnutí CCF, což by podle něj „pomohlo odemknout potenciál dekarbonizace CO₂-neutrálních paliv v silniční nákladní dopravě.“ Pochválil však parlament za to, že hlasoval pro povolení paliv šetrných ke klimatu. „Je správné přehodnotit předchozí regulační přístup, že pouze vozidla, která vypouštějí čisté nulové emise z výfuku, jsou klimaticky neutrální,“ řekl.

Je toho potřeba mnohem víc než cíle na papíře

Podle Sdružení evropských výrobců automobilů ACEA bude ke splnění těchto cílů v Evropě zapotřebí kompletní systémová transformace, do níž se zapojí všechny veřejné i soukromé subjekty napříč ekosystémem těžké nákladní dopravy. „Pro výrobce nákladních vozidel a autobusů není otázkou zda ale jak rychle se nám podaří dekarbonizovat. Svůj díl práce odvádíme tím, že poskytujeme vozidla a technologie, díky nimž bude evropská silniční doprava do roku 2040 bez fosilních paliv. Neřešení příznivých podmínek však nejen zpomalí ekologický přechod našeho odvětví, ale také ohrozí naši globální konkurenceschopnost,“ prohlásila generální ředitelka ACEA Sigrid de Vriesová.

Výrobci investují miliardy do bezemisních technologií pro vozidla s pohonem akumulátory a vodíkem. Technologie jsou k dispozici a sériová výroba se rychle rozbíhá. Hlavními překážkami přechodu jsou chybějící infrastruktura pro nabíjení a doplňování paliva a nedostatek účinných systémů stanovování cen uhlíku a podpůrných opatření pro nahrazení konvenčních modelů bezemisními alternativami.

De Vriesová dodala: „Výrobci dělají vše pro dekarbonizaci, ale spoléhají se na příznivé podmínky, které jsou z velké části mimo jejich kontrolu. Zákonodárci to musí uznat v regulaci CO₂ a zajistit motivační politický rámec, který urychlí přechod silniční dopravy na ekologickou.“

Při jednáních v rámci trialogu by podle ACEA měli zákonodárci zavést každoroční monitorování příznivých podmínek na úrovni členských států. Pečlivé monitorování je nezbytné k zajištění toho, aby byly okamžitě řešeny případné nedostatky v zavádění infrastruktury nebo jiných příznivých podmínek. Pokud by tyto důkladné umožňující podmínky neexistovaly, byly by sankce za nedodržení podmínek pro výrobce velmi nespravedlivé.

Odsouzení zelenými aktivisty

Organizace Transport & Environment (T&E) uvádí, že poslanci Evropského parlamentu hází záchranné lano ropnému průmyslu tím, že podporují mezeru v zákoně o biopalivech a syntetických palivech pro nákladní automobily. Poslanci odhlasovali, že nákladní vozidla na syntetická paliva a dokonce i ta nejneudržitelnější biopaliva, jako jsou palmový olej nebo sója, budou započítávána jako klimaticky neutrální. T&E proto vyzvala ministry životního prostředí EU a Komisi, aby se postavili proti této mezeře, která by vedla k tomu, že by se nákladní automobily s motory na naftu prodávaly po celá desetiletí, což by podkopalo cíl EU dosáhnout čisté nulové spotřeby.

Fedor Unterlohner, manažer nákladní dopravy v T&E, řekl: „Mezera v oblasti biopaliv a e-paliv oslabuje klimatické cíle pro nákladní vozidla. Biopaliva a e-paliva nepřinesou dekarbonizaci těžkých nákladních vozidel, ale umožní prodávat po celá desetiletí co nejvíc nákladních vozidel se vznětovými motory. Ropné společnosti za tuto mezeru v zákoně tvrdě lobbovaly, aby pomohly udržet poptávku po svých palivech. Vyzýváme Radu, aby toto záchranné lano pro průmysl fosilních paliv zablokovala.“

Fedor Unterlohner dodal: „Dny znečišťujících nákladních vozidel na naftu jsou sečteny. Poslanci Evropského parlamentu a vlády se shodují, že do roku 2040 by měl skončit téměř veškerý prodej těžkých nákladních vozidel na naftu. Vyjednavači by měli odmítnout mezeru v palivech a neprodleně dokončit zákon, aby automobilový průmysl mohl s jistotou investovat do výroby nákladních vozidel s nulovými emisemi.“

Evropská asociace pro elektromobilitu AVERE ve svém prohlášení varovala, že zahrnutí definice uhlíkově neutrálních paliv by mohlo ohrozit ambice EU stát se lídrem na trhu vozidel s nulovými emisemi. „Tyto změny vytvářejí nebezpečný precedens a vytvářejí velkou nejistotu pro evropské výrobce nákladních vozidel, kam Evropa směřuje a jaké investice je třeba provést v blízké budoucnosti,“ řekl Philippe Vangeel, generální tajemník AVERE.