name | autoweek.cz
Alternativním pohonům vévodí CNG
14.07.2017 | Vladimír Rybecký | Trendy
Pomalu ubývá vznětových motorů, ale kam bude směřovat další vývoj? Podíl dieselů na celkovém prodeji je stále přes 40 %, zatímco všechny alternativní systémy pohonu dají dohromady sotva 2,5 %. Jak ovlivní klasické pohony vozidel požadavek EU ohledně průměrných emisí vozidel po roce 2020?
Zatímco ještě na přelomu tisíciletí se o alternativních palivech hovořilo především v souvislosti s rostoucí cenou ropy a jejích údajně omezených zásobách, dnes je situace jiná. Cena ropy dramaticky poklesla a do popředí dostalo ekologické hledisko, snaha omezit produkci skleníkových plynů a zajistit trvalou udržitelnost. Rozhodujícím kritériem pro nákup výrobku však ve většině případů stále zůstává cena, případně poměr ceny a kvality. Rozjezd alternativních způsobů pohonu je proto motivován zejména vládními pobídkami.
Podle analýzy agentury Lesensky, zpracované pro leasingovou společnost Arval, nejlepší pozici za poslední dva roky si u nás drží jednoznačně vozy na CNG. Zemní plyn je sice stejně jako benzin a nafta fosilní palivo, ale jeho zásoby se zatím zdají dostatečně veliké. Také ekonomicky je na tom CNG docela dobře. Jelikož emise ze spalování zemního plynu jsou nižší, než v případě ropných produktů, chová se k němu přátelsky i vláda. Spotřební daň drží na rozumné úrovni a už několik let poskytuje městům a jejich dopravním podnikům dotace na nákup autobusů na CNG. Letos dokonce uvolnila první dotační program pro města a obce, v jehož rámci si radnice mohou výhodně pořídit i osobní automobily poháněné zemním plynem.
Například radní Brna nedávno schválili akční plán pro zlepšení kvality ovzduší. Součástí plánu je i nákup ekologičtějších vozidel MHD, magistrátu a městských firem. „Jednotná strategie zatím není hotová, nicméně akční plán obsahuje úkol navrhnout během tohoto roku společnou strategii města i jeho organizací při modernizaci vozového parku. Na magistrátu se však už nyní postupuje tak, že se při obnově vozového parku referentských vozidel pořizují auta na CNG. Z posledních měsíců máme už čtyři a v plánu je obnova dalších,“ uvádí náměstek primátora města Brna Martin Ander.
Pozitivní vývoj je i v městských firmách. Například SAKO Brno hodlá pořizovat nová svozová vozidla na CNG a v DPMB už je nyní rozhodnuto o nákupu CNG autobusů, takže po dodávce posledních kusů bude mít DPMB 160 autobusů na CNG z celkových 320. Brněnský dopravní podnik rovněž testuje elektrobusy s napájením z trolejové sítě a příspěvkové organizace, jako třeba Veřejná zeleň, pořizují nákladní užitková vozidla na elektropohon.
Provozovatelé aut na CNG se už nemusejí obávat ani nedostatečné infrastruktury plnicích stanic. „Počet plnicích stanic CNG stále roste a jsou zastoupeny rovnoměrně po celém území ČR. Aktuálně je jich v provozu téměř 150, přičemž společnost E.on jich provozuje 19,“ říká Aneta Hrubá ze společnosti E.on Energie.
„Cena auta na CNG je sice asi o 5 až 10 % vyšší než v případě standardního modelu, ale při porovnání provozních nákladů za 3 až 4 roky se počáteční investice prokazatelně vrátí. Takto kalkulují zejména firmy, proto nárůst CNG flotil pozorujeme hlavně v tomto segmentu. K významným uživatelům vozů na zemní plyn patří společnosti a instituce spojené se státem. Více než 1000 takových automobilů má Česká pošta, velký nákup CNG aut realizoval v loňském roce také pozemkový úřad,“ uvedl Jiří Solucev, obchodní ředitel leasingové společnosti Arval CZ.
Stranou ale nezůstávají ani privátní firmy. „Roste počet firem a podnikatelů, kterým poskytujeme tankovací karty pro odběr CNG v rámci sítě innogy,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám kromě tankovacích karet poskytuje i karty na nákup CNG. V loni podle něj společnost innogy svou síť téměř zdvojnásobila a i letos síť plnicích stanic CNG rozšiřuje.
Druhou příčku v prodejích vozů s alternativním pohonem zaujímají hybridy, které zahrnují celou škálu různých kombinací spalovacího motoru a elektromotoru. „Hybridy se prosazují i přes poměrně vysokou cenu, která je o 10 až 15 % vyšší než u klasických aut. Spotřeba sice bývá o něco nižší než u aut jezdících čistě na benzin nebo naftu, ale vzhledem k vyšší hmotnosti to zas až tak veliký rozdíl není. V neprospěch hybridů zatím hraje i zůstatková cena. Při porovnání provozních nákladů už hybridy tolik výhodné nejsou. vozů. V tuto chvíli je málo zkušeností s prodejem ojetých hybridů a první realizované prodeje zatím moc nenaznačují, že by zůstatková cena kompenzovala rozdíl v pořizovací ceně při koupi nového vozu,“ upozorňuje Jiří Solucev. Solucev předpokládá, že v blízké budoucnosti se pořizovací ceny hybridů budou přibližovat vozidlům na benzin nebo naftu.
Elektromobily mezi alternativami tvoří významnou kategorii. Když se podíváme na prodej za letošní první měsíce ve srovnání s loňským rokem, mohlo by se zdát, že nastává jejich boom. Zahrneme-li však do porovnávání i rok 2015, musíme přílišný optimismus trochu korigovat. Vzhledem k tomu, že auto na elektřinu je o 50 až 100 % dražší než srovnatelný model se spalovacím motorem, že kapacita baterie vystačí na dojetí sotva pětinové vzdálenosti co plná nádrž a nabití akumulátorů trvá mnohem déle, nemůžeme čekat, že by prodej elektromobilů v příštích letech rapidně vystřelil vzhůru.
„Čistě elektrická vozidla si bezpochyby získají značnou část trhu, v dohledné době však nelze hovořit o kompletním přechodu na elektrický pohon. Stále existuje mnoho nedořešených technických překážek, ať již na straně kapacity baterií, dostupnosti a rychlosti nabíjení či přechodu Evropy i světa na ‚čistou‘ výrobu elektrické energie,“ podotýká Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů (SDA). „Velké riziko, na které se nesmí zapomínat, představuje také nejistota za kolik a zda vůbec bude elektromobil po několika letech užívání prodejný jako ojetina,“ dodává Jiří Solucev.
Budoucnost jednotlivých typů pohonů je aktuálně hodně diskutovaným tématem a objevují se velmi odlišné pohledy na další vývoj. Podle Josefa Pokorného z SDA lze v nejbližších pěti letech očekávat u CNG další rozvoj, byť ne již tak razantní. Budoucnost odvíjející se zejména od cen paliv může být však významně ovlivněna politikou vlád.
„Určité zpomalení rozvoje pohonu na CNG by mohla vyvolat změna daňové politiky, tedy ukončení daňového zvýhodnění. V delším horizontu bude životaschopnost záviset mimo jiné na vývoji cen klasických paliv. Aktuálně je nejzásadnějším faktorem požadavek EU na snížení průměrných emisí vozidel uváděných na trh po roce 2020 na 95 g CO2 na kilometr, což je hodnota, jíž nelze dosáhnout pouze s klasickými pohony. V této oblasti nás tedy čekají největší změny od okamžiku hromadné výroby osobních automobilů,“ uvedl Josef Pokorný.
Podle analýzy agentury Lesensky, zpracované pro leasingovou společnost Arval, nejlepší pozici za poslední dva roky si u nás drží jednoznačně vozy na CNG. Zemní plyn je sice stejně jako benzin a nafta fosilní palivo, ale jeho zásoby se zatím zdají dostatečně veliké. Také ekonomicky je na tom CNG docela dobře. Jelikož emise ze spalování zemního plynu jsou nižší, než v případě ropných produktů, chová se k němu přátelsky i vláda. Spotřební daň drží na rozumné úrovni a už několik let poskytuje městům a jejich dopravním podnikům dotace na nákup autobusů na CNG. Letos dokonce uvolnila první dotační program pro města a obce, v jehož rámci si radnice mohou výhodně pořídit i osobní automobily poháněné zemním plynem.
Například radní Brna nedávno schválili akční plán pro zlepšení kvality ovzduší. Součástí plánu je i nákup ekologičtějších vozidel MHD, magistrátu a městských firem. „Jednotná strategie zatím není hotová, nicméně akční plán obsahuje úkol navrhnout během tohoto roku společnou strategii města i jeho organizací při modernizaci vozového parku. Na magistrátu se však už nyní postupuje tak, že se při obnově vozového parku referentských vozidel pořizují auta na CNG. Z posledních měsíců máme už čtyři a v plánu je obnova dalších,“ uvádí náměstek primátora města Brna Martin Ander.
Pozitivní vývoj je i v městských firmách. Například SAKO Brno hodlá pořizovat nová svozová vozidla na CNG a v DPMB už je nyní rozhodnuto o nákupu CNG autobusů, takže po dodávce posledních kusů bude mít DPMB 160 autobusů na CNG z celkových 320. Brněnský dopravní podnik rovněž testuje elektrobusy s napájením z trolejové sítě a příspěvkové organizace, jako třeba Veřejná zeleň, pořizují nákladní užitková vozidla na elektropohon.
Provozovatelé aut na CNG se už nemusejí obávat ani nedostatečné infrastruktury plnicích stanic. „Počet plnicích stanic CNG stále roste a jsou zastoupeny rovnoměrně po celém území ČR. Aktuálně je jich v provozu téměř 150, přičemž společnost E.on jich provozuje 19,“ říká Aneta Hrubá ze společnosti E.on Energie.
„Cena auta na CNG je sice asi o 5 až 10 % vyšší než v případě standardního modelu, ale při porovnání provozních nákladů za 3 až 4 roky se počáteční investice prokazatelně vrátí. Takto kalkulují zejména firmy, proto nárůst CNG flotil pozorujeme hlavně v tomto segmentu. K významným uživatelům vozů na zemní plyn patří společnosti a instituce spojené se státem. Více než 1000 takových automobilů má Česká pošta, velký nákup CNG aut realizoval v loňském roce také pozemkový úřad,“ uvedl Jiří Solucev, obchodní ředitel leasingové společnosti Arval CZ.
Stranou ale nezůstávají ani privátní firmy. „Roste počet firem a podnikatelů, kterým poskytujeme tankovací karty pro odběr CNG v rámci sítě innogy,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám kromě tankovacích karet poskytuje i karty na nákup CNG. V loni podle něj společnost innogy svou síť téměř zdvojnásobila a i letos síť plnicích stanic CNG rozšiřuje.
Druhou příčku v prodejích vozů s alternativním pohonem zaujímají hybridy, které zahrnují celou škálu různých kombinací spalovacího motoru a elektromotoru. „Hybridy se prosazují i přes poměrně vysokou cenu, která je o 10 až 15 % vyšší než u klasických aut. Spotřeba sice bývá o něco nižší než u aut jezdících čistě na benzin nebo naftu, ale vzhledem k vyšší hmotnosti to zas až tak veliký rozdíl není. V neprospěch hybridů zatím hraje i zůstatková cena. Při porovnání provozních nákladů už hybridy tolik výhodné nejsou. vozů. V tuto chvíli je málo zkušeností s prodejem ojetých hybridů a první realizované prodeje zatím moc nenaznačují, že by zůstatková cena kompenzovala rozdíl v pořizovací ceně při koupi nového vozu,“ upozorňuje Jiří Solucev. Solucev předpokládá, že v blízké budoucnosti se pořizovací ceny hybridů budou přibližovat vozidlům na benzin nebo naftu.
Elektromobily mezi alternativami tvoří významnou kategorii. Když se podíváme na prodej za letošní první měsíce ve srovnání s loňským rokem, mohlo by se zdát, že nastává jejich boom. Zahrneme-li však do porovnávání i rok 2015, musíme přílišný optimismus trochu korigovat. Vzhledem k tomu, že auto na elektřinu je o 50 až 100 % dražší než srovnatelný model se spalovacím motorem, že kapacita baterie vystačí na dojetí sotva pětinové vzdálenosti co plná nádrž a nabití akumulátorů trvá mnohem déle, nemůžeme čekat, že by prodej elektromobilů v příštích letech rapidně vystřelil vzhůru.
„Čistě elektrická vozidla si bezpochyby získají značnou část trhu, v dohledné době však nelze hovořit o kompletním přechodu na elektrický pohon. Stále existuje mnoho nedořešených technických překážek, ať již na straně kapacity baterií, dostupnosti a rychlosti nabíjení či přechodu Evropy i světa na ‚čistou‘ výrobu elektrické energie,“ podotýká Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů (SDA). „Velké riziko, na které se nesmí zapomínat, představuje také nejistota za kolik a zda vůbec bude elektromobil po několika letech užívání prodejný jako ojetina,“ dodává Jiří Solucev.
Budoucnost jednotlivých typů pohonů je aktuálně hodně diskutovaným tématem a objevují se velmi odlišné pohledy na další vývoj. Podle Josefa Pokorného z SDA lze v nejbližších pěti letech očekávat u CNG další rozvoj, byť ne již tak razantní. Budoucnost odvíjející se zejména od cen paliv může být však významně ovlivněna politikou vlád.
„Určité zpomalení rozvoje pohonu na CNG by mohla vyvolat změna daňové politiky, tedy ukončení daňového zvýhodnění. V delším horizontu bude životaschopnost záviset mimo jiné na vývoji cen klasických paliv. Aktuálně je nejzásadnějším faktorem požadavek EU na snížení průměrných emisí vozidel uváděných na trh po roce 2020 na 95 g CO2 na kilometr, což je hodnota, jíž nelze dosáhnout pouze s klasickými pohony. V této oblasti nás tedy čekají největší změny od okamžiku hromadné výroby osobních automobilů,“ uvedl Josef Pokorný.
Další články
© 2025 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz